Kliknutím zvětšíte„Psi štěkají a karavany jdou dále,“ komentoval reakce na plastiku vzkříšeného Ježíše Krista s rozpaženýma rukama František Závodný z Kozlovic. Ten nechal na pozemku Biskupských lesů (a s jejich svolením) na Ondřejníku kříž instalovat. Za své a údajně nemalé peníze, ovšem konkrétní výši investice prozradit nehodlal.
Úvahu o odstranění nazval „zbytečnou otázkou“, argumentoval jak soukromým vlastnictvím díla, tak i křesťanskou tradicí umísťování křížů na vrcholcích kopců či hor. „Ani by mne nenapadlo, že bude mít někdo námitky, nejsme už přece za komunistů v osmdesátých letech. Jde vidět úroveň českého národa,“ uvedl Závodný cítící se docela „vytočený“.
Odpůrci neobvyklého vzkříšení v Beskydech nenapadali kříž jako takový, nýbrž ztvárnění postavy na něm. „Proč by měla levitovat?“ dotazoval se Jan Žídek z Ostravy. „Arogantní hrstka křesťanských fanatiků mi ničí krajinu, ve které jsem se narodil a žiji, můj domov,“ vysvětloval přidání svého podpisu pod petici za odstranění Radim Seibert z Metylovic.
„Kýč! Hnus!“ to byly nejčastější výrazy, jimž nesouhlasící častovali vzkříšeného křesťanského spasitele v nynější ondřejnické podobě. Zmiňovali také údajný výsměch přírodě, horám, ale i samotné víře. Na druhou stranu bylo mnoho těch, co si přáli zachovat pouze kříž. Petici autoři odešlou Biskupským lesům, až se jim podaří nasbírat nejméně tisíc podpisů.
„Co k tomu říct nového? K reakcím a komentářům těch, kterým se kříž na Ondřejníku nelíbí, by se měli vyjadřovat především ti, kdo jej na vrchol instalovali,“ řekl mluvčí biskupství Pavel Siuda. Dílu na kopci v Beskydech žehnal Roman Macura, pomocný duchovní na Ostravici, bohoslužbu tam celebroval Petr Eliáš, vikář z Ostravy-Staré Bělé.
„Nepochopení významu…“ obhajoval kněz Macura dílo, jehož byl navrhovatelem (umělec, který ho ztvárnil, chtěl zůstat anonymní). Upozornil, že nejde o ukřižování, ale vzkříšení, což podle něj bude třeba vysvětlit přímo na Ondřejníku nějakou tabulkou. Jako bývalý strojař zdůraznil použitou litinu i fakt, že Frýdlant nad Ostravicí byl kolébkou železárenství.
„Spousta těch lidí, kteří to haní, nahoře nikdy nebyla,“ vyslovil své přesvědčení Macura. Těm, které kříže na kopcích dráždí, vzkázal, že jejich vztyčování je vzhledem k „blízkosti boha“ a nebe logické. Od roku 1870, jak farář dodal, stojí třeba litinový kříž na Kněhyni a v roce 1905 se objevil na Lysé Hoře (měli tady i kapličku), ale kdy ho odstranili, se neví.
60
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
