Kdo může za to, že hasičům spadly dvě zbrusu nové plošiny a jeden hasič se u toho poranil? Právě na tuto otázku bude hledat odpověď soud. Zatím ale spis leží na stole policejního vyšetřovatele. Ten čeká na dokončení znaleckého posudku.
Moravskoslezský kraj koupil loni v lednu pro své profesionální hasičské jednotky šest speciálních požárních plošin AP 40 Bumar s dosahem až 44 metrů. Zaplatil za ně 100 milionů korun.

Od samého počátku, kdy na nich hasiči prováděli výcvik, aby je mohli zařadit do ostrého provozu k zásahům, se na plošinách objevovaly méně či více závažné závady, které byly odstraňovány v rámci reklamací.

Na začátku září však došlo k první vážné nehodě. V požárnickém areálu ve Frýdku-Místku se plošina převrátila na bok. Protože podle stanovených parametrů k takové nehodě nemělo dojít, udělali hasiči zkoušku s další plošinou. Ta se odehrála v areálu požární zbrojnice v Havířově. Hasiči s plošinou pracovali přesně podle manuálu a pod dohledem techniků výrobce. I přesto se plošina opět převrátila. Obsluhující hasič se při úprku z bortícího stroje zranil.

Další zkouška se konala na letišti v Mošnově. Plošinu tam hasiči navíc ukotvili tak, aby se nemohla převrátit, ani kdyby sama selhala. I při této zkoušce se ukázalo, že bez tohoto upoutání, by se opět převrátila.

Špatný software?

Z dostupných informací vyplývá, že počítač zajišťující chod plošiny měl být opatřen programem z jiné plošiny. Proto na plošině s jinými parametry vyhodnocoval situaci odlišně od skutečnosti.

Zda tomu tak bylo skutečně a kdo je za to zodpovědný bude soud řešit právě na základě posudků znalců. Na ten už delší dobu čeká státní zástupce, který vyšetřování případu dozoruje. „Teprve ze závěru znaleckého posudku je možné spolehlivě rozhodnout o dalším postupu ve věci,“ řekl Deníku státní zástupce Otakar Cibien.

Počítač má vyhodnocovat řadu okolností, podle kterých zabrání provozu v nebezpečné situaci. Pokud by například hasiči kvůli nedostatku místa nemohli plošinu ukotvit bočními stabilizačními opěrami v jejich plném rozsahu, omezí počítač kvůli těžišti pracovní výšku a výlož ramene. Stejně má reagovat i na aktuální sílu větru. K převrácení plošin došlo právě za situace, kdy postranní opěry nebyly vysunuty do maximálního rozpětí a samotné rameno plošiny bylo vysunuto jen částečně. I z toho technici usoudili, že počítač nevyhodnocuje data ze zařízení správně a bez varování dovolí jeho chod za kritickou hranici. Po zkoušce na letišti si jsou technici téměř jisti, což Deníku potvrdil i ředitel HZS MSK Zdeněk Nytra. „V podstatě se potvrdilo to, že minimálně za nehodou ve Frýdku-Místku byl problém se software. Jde o předběžný závěr, že byl nahrán špatný software. Definitivní závěry však zatím ještě nejsou," řekl. Podle dostupných informací došlo k lidskému pochybení. Která konkrétní osoba je za to odpovědná musí prokázat probíhající policejní vyšetřování.

Plošiny, za které dal kraj 100 milionů, jsou stále mimo provoz. Dvě protože jsou poškozené a další čtyři, protože dosud nikdo neřekl, že jsou bezpečné.