První zářijový den prší tak, že by selfíčkového turistu na výlet nevyhnal a vrchol v nadmořské výšce 1323 metrů se celý ztrácí v husté mlze. Dušan Holý má ale ke spokojenosti hned dva důvody: „Nejraději tam vyjdu právě v takovém počasí, protože tam skoro nikdo nebývá. A kromě toho bude dostatek pivovarské vody.“
Aha! Pan Holý je totiž spoluprovozovatelem Beskydského pivovárku na Ostravici, přičemž jeho umístění před časem vybíral strategicky doslova pod přehradou Šance. „Ohromné pozitivum je voda z Lysé hory a jsme jedni z prvních, kdo ji využívají. Ročně spotřebujeme okolo tří tisíc kubíků. Proč? Je měkká, není třeba ji zbavovat solí a minerálů,“ vysvětluje, že nejde o žert.
Myšlenka vlastního řemeslného pivovaru podle Dušana Holého vznikla po pracovních zkušenostech ve „velké“ pivní branži. Rodák z Nového Jičína (pobeskydí, jak zdůrazňuje) ho se společníkem zprovoznili v březnu 2013.
Premiérovým – stále vařeným a považovaným i za jakousi vlajkovou loď – je Beskydský ležák.
Klasický český recept
Pod dohledem hlavního sládka Milana Morcinka se aktuálně stáčí do petflašek modrofialový Borůvkový ležák. Chlapi špičkují, že pro borůvky na ochucení chodívají s pytlem do lesa pod Smrk a Lysou horu ve čtyři hodiny ráno… což Dušan se smíchem vyvrací. „Med do jiného pivního speciálu ale máme náš, beskydský,“ upozorňuje.
Voda z Lysé hory, to je základ už přibližně sedmi desítek různých produktů pocházejících z Beskydského pivovárku v obci Ostravice. Dušan Holý vlevo, sládek Milan Morcinek vpravo.
Lissa Huera je pak nejen první dochovaný název nejvyššího vrchu tuzemské části Beskyd, ale i světlé svrchně kvašené silné pivo IPA z Ostravice. „Vaříme ho na úpatí Lysé hory a na její oslavu,“ uvádí Dušan.
Lokální pojmenování má také polotmavý ležák vídeňského typu Zbuj; v nářečí zbojník.
Vyhlášená hospoda pod „Lysou“
„Sbíhají se tady tři turistické trasy: Červená z Ostravice, modrá od Mazáku a žlutá vedoucí kolem přehrady Šance,“ říká Dušan s tím, že o víkendech snad čtvrtina návštěvníků Beskydského pivovárku patří k návštěvníkům Lysé hory.
Případně sousedního Smrku, jenž je menší, bez chaty s občerstvením nahoře, ovšem své kouzlo má také. „Lysou si spojuji nejprve s trápením na školních výletech a poté se sportovními výkony, chůzí, během, cyklistikou,“ dodává Dušan, pro něhož je beskydská královna i součástí pivovarnického podnikání. A zůstává ji věrný, naposledy tam jde liják, neliják, poslední den v srpnu v osm večer, s čelovkou a cestou potkává jediného člověka. Zřejmě jiného podobného nadšence.