Karnola spotřebovala na praní a barvení vlny a podobné textilní technologie spoustu průmyslové vody. Aby textiláci měli stabilní dodávku vody, byl poblíž náhonu v ulici ČS armády v šedesátých letech postaven velmi zvláštní vodojem. Upozornil na něj Národní památkový ústav NPÚ, který vydal Průvodce architekturou Krnova. Autorský tým pod vedením Martina Strakoše radí zájemcům o architekturu, aby v Krnově rozhodně nepřehlédli atypický vodojem Karnoly v lokalitě naproti škrobárnám.

Pro průmyslová města bývaly vodojemy často orientačním bodem, takže bylo žádoucí jim vedle praktické funkce dát také reprezentační vzhled. Proto mají vodojemy ve svém portfoliu nejlepší architekti od Kotěry a Gočára až po Leopolda Bauera. Kromě těchto umělecky pojatých vodojemů se samozřejmě dál stavěly také čistě účelové železobetonové nádrže. Ty většinou stály za oplocením průmyslových podniků, jako v případě Karnoly.

Jméno architekta ani projektanta vodojemu Karnoly Průvodce architekturou Krnova neuvádí, ale jisté je, že autor odvedl pozoruhodnou práci.

Demolice vodojemu Karnoly, červenec 2020.Zdroj: Deník / František Kuba

„Typologicky neobvyklá nádrž k jímání vody pro textilní provozy závodu Karnola na ulici ČS armády. Vodojem, nesený ocelovými sloupy, vyrůstá ze středu stavby kruhového půdorysu. Vzniká tak spojení dvou válcových hmot, které tvoří spodní manipulační prostor a nad ním je posazená vlastní nádrž,“ popisuje vodojem Karnoly Průvodce architekturou Krnova. Upozorňuje také na zajímavě řešený pás průmyslových oken po celém obvodu horního válce.

SROVNÁNÍ S OPAVOU

Demolice vodojemu Karnoly nabízí srovnání s osudem nepotřebného železničního vodojemu v Opavě na východním nádraží. Toho se ujala obecně prospěšná společnost Vodárenská věž Opava.

Na základě studie architektů Olega Hamana a Daniela Nováka našel opavský vodojem nové využití, jaké v České republice nemá obdoby. V interiérech se dnes pod zavěšenými sochami Kurta Gebauera pořádají výstavy a přednášky, návštěvníci mohou posedět v kavárně a na výstavních panelech si připomenout historii a původní funkci opavského vodojemu.

Krnovský vodojem na rozdíl od toho opavského nebyl památkově chráněný. Přesto mohl kolemjdoucím vyprávět příběh Karnoly a o vlivu textilnictví na architekturu města.

„Dnes je Krnov zajímavým místem, které v jednotlivých stavbách vypráví návštěvníkovi příběhy své dávné i nedávné historie, osudy architektů, stavebníků, i osudy jejich společného díla,“ napsala kunsthistorička a krnovská místostarostka Renata Ramazanová v roce 2013 v předmluvě Průvodce architekturou Krnova.