Poslední data pohybu medvědice jsou z lesů v okolí obce Dlhé Pole na Slovensku. Sledovací zařízení už zoologové v terénu dohledali.

„Chování zvířat a techniky je nevyzpytatelné, což se potvrdilo i v tomto případě. Dvojitý mechanismus umožňující odepnutí telemetrického obojku byl instalován kvůli bezpečnosti zvířete. Medvědice musela tuto část zařízení systematicky ničit, až se obojek odepnul. Není vyloučeno, že k významnému poškození mohlo dojít i během medvědí říje nebo v souboji. Sledování bylo naplánované na dva roky, bohužel však máme k dispozici data jenom z pěti měsíců,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Podle něj však navzdory krátkému času vědci a ochranáři získali hodnotné údaje, které jsou využitelné pro aplikaci opatření a řešení konfliktu lidí a velkých šelem tam, kam se po dlouhé době postupně vracejí. „Tato mladá medvědice je výjimečná z několika hledisek. Přináší nejen nové poznatky o prostorové aktivitě medvědů v Karpatech, ale také poukazuje na nedostatky, které v soužití s velkými šelmami potřebujeme nutně řešit,“ dodal.

ŠELMA SE PÍDILA NA MALINÁCH A OSTRUŽINÁCH

Vědci data z obojku v letních měsících v terénu zpětně ověřovali. Díky tomu ví, že převážnou část tohoto období trávila Ema vyhledáváním rostlinné potravy, kterou představovaly dozrávající maliny a ostružiny v zarůstajících plochách po dřívějších těžbách dřeva.

Pohyb telemetricky sledované medvědice od 9. července do 8. září.

„Medvědice během posledních tří měsíců sledování způsobila dvě škody na nezabezpečených včelích úlech na slovenské i moravské straně pohoří. Po ztrátě signálu z obojku jsme vyrazili do terénu a ověřovali poslední místa jejího pohybu. Díky spolupráci se zaměstnanci Správy CHKO Beskydy se nám však pomocí speciálního přijímače podařilo za několik dní obojek v terénu dohledat. V intenzivním monitoringu Emy, ale i dalších medvědů budeme i nadále pokračovat. Uvítáme, když nás o výskytu medvědů, ale i dalších velkých šelem bude informovat také veřejnost. Pozorování je možné zasílat na stopy@selmy.cz nebo na beskydy@nature.cz,“ podotkl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

Už třetí den po odchytu medvědice opustila oblast Lysé hory, když přeplavala vodní nádrž Šance a přes Smrk po pár dnech zamířila mimo CHKO Beskydy do masivu Ondřejníku, odkud pokračovala až k Hukvaldům do Palkovických hůrek. Po osmi dnech se přes Ondřejník vrátila do Beskyd, záhy přešla na Vsetínsko. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce. Pohybovala se převážně na slovenské straně Javorníků.

ZTRÁTY OBOJKŮ BÝVAJÍ U MEDVĚDŮ ČASTÉ

"Medvědi jsou chytré a obratné šelmy. Případy ztrát telemetrických obojků jsou velmi časté při monitoringu medvědů. Je těžké předvídat a předem ovlivnit tyto situace”, poznamenal Tomasz Zwijacz-Kozica, expert na telemetrii medvědů z polského Tatranského národního parku, který zapůjčil obojek pro medvědici Emu.

Pohyb medvědice Ema v Beskydech od 9.4.2019 do 22.4.2019.Pohyb medvědice Ema v Beskydech od 9.4.2019 do 22.4.2019.Autor: Hnutí DUHA Olomouc

Podle zoologů je každý jedinec unikátní a medvědice Ema je toho důkazem.

„Díky jejímu telemetrickému sledování jsme se mohli přesvědčit, že zprvu málo plachá medvědice změnila vzorce chování a lidem se začala postupně spíše vyhýbat. Zjištěné poznatky využijeme v připravovaném plánu péče o medvěda hnědého, který by měl přinést návrhy řešení různých situací při soužití s těmito kriticky ohroženými šelmami. Správa CHKO Beskydy už nyní komunikuje s chovateli hospodářských zvířat i včel, jak si lépe zabezpečovat svá chovatelská zařízení a kde získat finanční podporu. Jak nám ukázala nejen medvědice Ema, ale i další medvědi, kteří se v poslední době na našem území pohybují, šelmy způsobují škody většinou na nedostatečně zabezpečených zvířatech a včelstvech, navíc poměrně často uprostřed rozsáhlých lesních komplexů,“ řekl Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.