Z Číny do Evropy proudí levné zboží v kontejnerech. Náklady na dopravu jsou přibližně stejné, ať už se kontejner vrací do Číny prázdný nebo naplněný dřevem. Díky globalizaci jsou náklady na transport českého dřeva do Číny zanedbatelná položka.

Proč řezivo zdražuje

Kůrovcová kalamita už pomalu končí. Po suché pětiletce se srážkové úhrny vrací do normálu. Smrkové porosty jsou odolnější, nebo už dávno vytěžené. Těžba smrku se od kalamitních rekordů vrací k plánovaným objemům. Po šesti letech kůrovcové kalamity už nám moc smrčin nezůstalo.

Zato zde zůstala exportně zaměřená strategie těžařů dřeva, velkoobjemová logistika a nenasytné obří pily nově postavené v Číně. Zájem čínských odběratelů o českou kulatinu přetrvává. To je hlavní důvod nedostatku stavebního dřeva na evropském trhu a prudký nárůst ceny řeziva na českých pilách.

Kůrovec v Krnově: těžba i obnova

Lesní správa města Krnova od vypuknutí kůrovcové kalamity v roce 2015 do konce roku 2020 vytěžila 360 tisíc kubíků dřeva. Jen v rekordním roce 2017 zde bylo vytěženo 126 tisíc kubíků.

Před kůrovcem byl v Krnově roční průměr těžby 16 tisíc kubíků. Podobnou křivku jako těžba kopíruje na Krnovsku také obnova vytěžených lesních porostů. Roční zalesňování před kůrovcem bylo průměrně 16 hektarů. Od roku 2015 je to už 50 hektarů ročně.

Už žádné smrkové monokultury

Smrčinám se na Krnovsku dařilo dobře jen do doby, než je oslabilo sucho a klimatické změny. Pak se smrkové lesy změnily v hostinou pro extrémně přemnožené lýkožrouty. Nejen pro krnovské lesníky je tato zkušenost varováním, aby se při obnově vytěženého lesa už vyhýbali smrkovým monokulturám. Bohužel se ukázalo, že v postkůrovcové době sehnat vhodné sazenice pro založení optimálního smíšeného lesa je téměř nadlidský úkol.

„Jelikož nabídka dřevin nebyla moc pestrá a některé se ukázaly do našich podmínek nevhodné, vyhrávala zpočátku směs smrku a buku s příměsí modřínu a borovice. Javor a jasan jsme museli vyřadit z důvodu nemocí a špatného odrůstání a dub nám ještě do nedávna v oblasti Purkartic neumožnoval sázet lesní zákon,“ uvedl jednatel společnosti Lesní správa města Krnova Ivan Vrátný.

V současnosti kromě dubu byly při obnově holin použity ještě další druhy – olše, jilm a douglaska. „Žádoucí by bylo větší zastoupení jedle. Je to s ní ale složitější. Školkaři se do jejího pěstování příliš nehrnou, jelikož roste příliš pomalu a na záhonech často trpí mrazem. Je stínomilnou dřevinou a nemá na velkých holinách po kalamitě optimální podmínky a rovněž trpí vymrzáním. Jedli bychom chtěli do porostů vysazovat až následně, jako podsadbu pod přípravný porost u ploch, které samy zarůstají jeřábem, břízou a osikou a které nebudeme uměle obnovovat. Tím bychom také chtěli zajistit, aby na vytěžených plochách nevznikaly do budoucna plochy stejnověkých porostů, které by byly opět ohrožené živelnými kalamitami,“ vysvětluje Ivan Vrátný.

Kůrovec je sice na ústupu, ale noční můrou pro lesní správce je postupné odumírání zbytkových smrkových porostů působením parazitické houby václavky obecné.

Při obnově lesních porostů na holinách po kůrovci je hlavní starostí lesníků ochrana mladého lesa před okusem zvěří. To se dá provádět jedině ručně. Kde ale vzít tolik lidí?

„Tady narážíme na nedostatek pracovníků, kteří by tyto práce zodpovědně provedli. Hlavně u ožínání je potřebná trpělivost a svědomitost, aby i s buření nedošlo k vykosení sazenic, které se v trávě těžce hledají. Když si k tomu ještě přidáte letní vedro, dotěrné mouchy a občas napadení rozdrážděnými vosami, tak není pracovníkům co závidět,“ uzavřel jednatel Ivan Vrátný.