„V té době jsem ještě pracovala a oslavy se odehrávaly především v zaměstnání, kde se slavilo každým rokem. Ženy dostávaly drobné dárky, například peněženku, ubrus nebo prostírání. Tu peněženku mám někde schovanou dodnes,“ říká s úsměvem paní Danuta Kwiczalová z Karviné, členka jednoho z karvinských klubů seniorů.

„Oslava MDŽ byla na každém závodě vždy na prvním místě. Bylo to poděkování za jejich práci v mnohdy i těžkých oborech a podmínkách,“ vzpomíná pamětník Ladislav Jaworek. „Po osmdesátém devátém to všechno utichlo a začaly se slavit svátky jiné. V současné době se však tradice začínají vracet a obnovovat. My v městském klubu seniorů tuto tradici však stále držíme, už proto, že ze 160 členů máme 102 žen,“ dodává.

Jarmila Tyrlíková, předsedkyně Českého svazu žen v Petrovicích, u této příležitosti vzpomíná, že jediné, co jí tehdy trochu vadilo, bylo, že oslavovány byly ženy, ale slavili především muži,“ říká s úsměvem. „Vždy jsme se ale s ostatními děvčaty vyfintily a ve školství, kde jsem pracovala, byla naše práce přece jen oceněna. Dnes se sice prosazuje gender a rovnoprávnost, nicméně já se vším tak úplně nesouhlasím a myslím si, že nic se nemá přehánět,“ dodává.

Podle bývalé učitelky Vilmy Krňávkové tento svátek upadá a udržují jej už spíše ti, kteří mu dají přednost před Valentýnem. „Mnohé ženy na MDŽ vzpomínají nostalgicky, protože dnes se už upouští od tradice a kytici dostane málokterá z nich,“ říká předsedkyně Obce Slováků v Karviné.