Lidem v hmotné nouzi pomáhá doplatek na bydlení. Těží z něj především spekulanti provozující ubytování pro sociálně slabé a vyloučené.

Právě těm jsou pronajímány byty často v žalostném stavu anebo pokoje na ubytovnách za neúměrně vysoké částky. Vzhledem k tomu, že tyto osoby většinou nemají kam jinam jít, přemrštěný nájem uhradí.

Majitelé nemovitostí tak vlastně vychytralým způsobem „posbírají“ jejich doplatky na bydlení. Někdy neváhají umístit do bytů či pokojů podstatně více lidí, než by jich tam mělo ve skutečnosti žít.

Řešením mají být bezdoplatkové zóny, které hojně zavádí na severu a západě Čech potažmo v Moravskoslezském kraji. Pokud se městům a obcím povede zřídit takovou zónu, pro nové obyvatele dané lokality to bude znamenat, že nebudou moci žádat o doplatek na bydlení.

Lidí, jež uspěli se žádostí před zavedením bezdoplatkové zóny, se to nedotkne.

Velmi vážně o zavedení uvažují ve Vítkově. O této možnosti před nedávnem jednala městská rada. Momentálně se vypracovávají postupy a podklady. Cílem je získat dostatek informací a co nejlépe se připravit na zavedení tohoto opatření.

Inspiraci chtějí radní načerpat v jiných městech.

„A to třeba v Bohumíně, kde bezdoplatkovou zónu zavedli a osvědčila se. Chceme být co nejlépe informováni, abychom se v budoucnu vyhnuli možným chybám,“ komentoval vítkovský místostarosta Oldřich Huška.

OBTĚŽUJÍ SVÉ OKOLÍ

Ve Vítkově jsou problémy především s jednou ubytovnou nacházející se v blízkosti centra. Její obyvatelé často obtěžují své okolí. A to například u přilehlého supermarketu.

„Žebrají, dopouštějí se drobných krádeží, zdržují se také na nedaleké autobusové zastávce, kde všemožně pořvávají a znečišťují zdejší prostor. Často v těchto místech musí zasahovat městská policie,“ pokračoval dále jeden z čelních představitelů Vítkova.

Ve městě mají také několik dalších ubytoven, v žádné z nich však podobné problémy nejsou.

„Zavedli jsme takzvanou stavební uzávěru na ubytovny, což znamená, že žádné další v budoucnu ve Vítkově nepřibudou,“ mínil Oldřich Huška s tím, že pokud vše půjde dobře, mohla by bezdoplatková zóna začít fungovat už od letošního dubna.

Podle něj doplatek na bydlení pro sociálně slabé není tou správnou pomocí:

„Někdo hovoří o pomáhání, já tvrdím, že děláme opak, vytváříme ghetta namísto toho, abychom tyto občany začlenili do společnosti.“ 

ZÓNU CHCE I BRUNTÁL

Zřízení tak zvané bezdoplatkové zóny bylo předmětem jednání bruntálských radních 7. března. Podle zveřejněného usnesení radní probírali materiál týkající zákona o pomoci v hmotné nouzi a uložili podání žádosti o vydání opatření pro konkrétní ulice.

V praxi by to znamenalo, že obyvatelé, kteří by nově získali nájemní bydlení v daných ulicích (například Dělnická, Dlouhá, Cihelní a další) by nemohli dostat příspěvek na bydlení.

„Měli bychom se snažit využít všech dostupných zákonných možností, abychom eliminovali stávající konflikty a omezili vznik dalších, stejně jako jiných nežádoucích jevů na území města,“ vysvětlil starosta Bruntálu Petr Rys, který tak reagoval na případy, kdy noví nájemníci příjemci doplatku na bydlení nemusí jít do práce a často chodí spát až v době, kdy ostatní vstávají.

Opatření by se týkalo celkem 22 ulic, v žádném případě to ale neznamená, že všechny tyto ulice jsou problémové. Jedná se o preventivní opatření, které má chránit stávající obyvatele.

V Krnově ani ve Vrbně pod Pradědem není téma bezdoplatkových zón aktuální.

„Zatím jsme nic takového neřešili,“ odpověděla na dotaz Deníku místostarostka Vrbna Pavla Müllerová.

Ani krnovští radní se touto otázkou nezabývali. Ve městě nejsou oblasti, kde by bylo soužití obyvatel vyhroceno do té míry, že by zde například opakovaně zasahovala městská policie.

Zárodkem takové oblasti ale může být jeden dům na Sídlišti pod Cvilínem, který má podle mínění místních ve vlastnictví někdo, kdo provozuje takzvaný byznys s chudobou. Dům se od svého okolí odlišuje mírou zanedbanosti a nepořádku.