NOVÝ SERIÁL: Deník na návštěvě. Podívejte se, jak se žije v Krasově

Z historie Krasova

Krasov je obec ležící v okrese Bruntál. Žije zde zhruba 350 obyvatel. Byla založena krnovskými knížaty na sklonku 15. století. Název Krasov obec nese až od roku 1945. První písemná zmínka pochází z roku 1502. Samotné založení je datováno do roku 1450. Pojmenován byl původně jako Kronsdorf tj. korunní ves. Z tohoto německého názvu vycházelo i české jméno obce Korunov, používané od roku 1870.

Nejzajímavější stavbou v Krasově je barokní filiální kostel sv. Kateřiny z roku 1677 s bohatou štukovou výzdobou. V letech 1867 až 1878 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. V obci jsou chráněny jako kulturní památka dva domy postavené ve stylu lidové architektury.

Počet obyvatel v této čistě zemědělské obci se 2 mlýny a pilou pozvolna klesal - v roce 1850 měl Krasov 1270 obyvatel.

Tradice Krasova: Předčasné volby

Starosta Krasova Karel Mitura.Zdroj: Deník / František Kuba„Stává se z toho taková krasovská tradice, že se pořád dokola opakují komunální volby,“ povzdechl si starosta Krasova Karel Mitura.
Byl zvolen starostou v prosinci 2020, aby se po měsíci starostování dozvěděl, že část zastupitelů i s náhradníky už zase složila mandáty - více k tématu včetně velkého rozhovoru se starostou Krasova NAJDETE ZDE.

Do Krasova přišli jako chalupáři, proslavily je polštáře

Naďa Vraspírová z Krasova má sedmdesát let. V roce 1979 utrpěla úraz páteře s vážnými následky. Začala shánět polštář, který by jí ulevil.

Naďa Vraspírová od roku 1990 podniká v oboru speciálních polštářů. V Krasově před lety začínali jako chalupáři z Ostravy. Dnes jsou tu doma.Zdroj: Deník / František Kuba

V obchodech nic vhodného nebylo, tak usedla k šicímu stroji. Pověst o dámě, která rozumí páteři a polštářům jako nikdo jiný, se brzy rozkřikla. Hned v roce 1990 začala Naďa Vraspírová v tomto oboru podnikat. Do podvědomí široké veřejnosti se její polštáře dostaly v roce 1994 díky pozvánce Přemka Podlahy do televizního pořadu Receptář - VÍCE ZDE.

ZAJÍMAVOST KRASOVA

Biskup Schinzel z Krasova mluvil česky i německy Biskup Josef Schinzel je pochován v rodném Krasově. Zdroj: Ostravsko-opavské biskupství
Nedávno Krasov slavil 150 výročí narození slavného rodáka Josefa Schinzela. Životní příběh chudého vesnického hocha, který to dotáhl až na biskupa, stojí za připomínku. Nepodlehl vyhroceným třenicím Čechů a Němců. Uchoval si sociální cítění a solidaritu s dělníky a rolníky, ale nepodlehl černobílému světonázoru komunistů ani nacionalistů.

„V Krasově se narodil jako první z jedenácti dětí německé rolnické rodiny narodil. Nadanému chlapci umožnila milující rodina studium teologie. Tím začala – vzhledem k prostému původu venkovského chlapce - jeho nevšední životní dráha,“ připomenula krasovského rodáka překladatelka Ludmila Čajanová při česko německé slavnosti.

Když byl v roce 1923 Schinzl v Olomouci vysvěcen na biskupa, důležitou roli hrálo také to, že plynně ovládal oba zemské jazyky, jak němčinu, tak češtinu. K obsazení Československa nacistickou německou armádou došlo 15. března 1939, přesně v den 70. narozenin Josefa Schinzla. Jeho zdravotní stav se zhoršil, takže již nemohl plně vykonávat svou funkci. Zemřel v roce 1944 a byl pohřben byl v rodinné hrobce v Krasově.