Svátek svatého Martina patřil již v historii k jednomu z nejoblíbenějších v roce. Tento den byl spojován nejen s příchodem prvního sněhu, ale také s pravým posvícením se vším, co k němu patří. Čeledi obvykle končila sjednaná služba, dostávala plat a hledala službu pro další rok. Na mnoha místech se kromě posvícení konaly také dobytčí a výroční trhy. Ve vinařských oblastech pak tento den patřil oslavě nového vína.

Podle jedné legendy se jí husa na svatého Martina proto, že husy svatého Martina při kázání rušily, a proto nyní odpykávají trest na pekáči. Druhá říká, že Martin byl tak skromný, že se před volbou biskupem skrýval v husníku, ale husy ho svým štěbetáním prozradily. Na svatomartinskou tabuli patří také tradiční rohlíky plněné mákem nebo povidly, červené či bílé zelí, mladé víno. Svatomartinskou husu nabízí pravidelně v daném období mnoho restaurací v našem kraji.

SVATOMARTINSKÉ VÍNO

V Česku se smí vyrábět pouze z hroznů odrůd, které časně dozrávají Müller Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené rané, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Jako svatomartinská označujeme první vína daného ročníku, která měla na dozrání jen několik měsíců. Mladé víno má charakteristickou lehkou barvu, silnou ovocnou vůni a svěžest v chuti. Svatomartinské víno může být bílé, červené i růžové, chuť, buket a další vlastnosti vína napoví, jaká bude kvalita vína v daném roce celkově.

(er)