Od krvavé události, která vstoupila do historie jako Liptaňská tragédie, uběhlo téměř osm desetiletí. Lidé si v Liptani každoročně připomínají šest strážců československých hranic, kteří položili život při výkonu služby. Byli to příslušníci Stráže obrany státu (SOS), kteří byli zavražděni 22. září 1938 místními zradikalizovanými Němci. Ti se rozhodli násilně převzít v Sudetech moc ještě před podpisem Mnichovské smlouvy.

Před 80 lety v Norimberku na sjezdu NSDAP pronesl Adolf Hitler známý projev: „Nebudu již snášet další útisk německých soukmenovců v Československu. Utrpení sudetských Němců je nevýslovné.“

Pro zradikalizované německé obyvatelstvo v českém pohraničí to byl signál, že nastal čas pozvednout zbraně.

Pod vedením henleinovců a jejich ozbrojené frakce Freikorps došlo v pohraničí k mnoha útokům na četnické a finanční služebny, které hájily početně slabé jednotky SOS. Na Osoblažsku zavelel do útoku na symboly a orgány Československa poslanec strany SdP Karl Werner, pozdější kreisleiter Hitlerovy NSDAP v okrese Krnov.

Dům, ve kterém se odehrála Liptaňská tragédie, se 22. září poprvé otevře veřejnosti.

V Liptani rozvášněný dav asi 150 převážně ozbrojených německých obyvatel obklíčil dům číslo 261, ve kterém byla četnická stanice a ústředna SOS. Čtyři vůdci povstalců vstoupili dovnitř a vyzvali k vydání zbraní. Velitel stanice Rudolf Mokrý tváří v tvář obrovské přesile rozhodl v bezvýchodné situaci složit zbraně, aby zabránil krveprolití.

V té chvíli přijížděli k četnické stanici na motorce další dva příslušníci finanční stráže, kterým vzbouřenci zastoupili cestu. Pokusili se před zfanatizovaným nepřátelským davem utéct do stanice, protože nevěděli, že už byla obsazena a že jejich kolegové jsou uvnitř odzbrojení.

Dům, ve kterém se odehrála Liptaňská tragédie, se 22. září poprvé otevře veřejnosti.Kdo vystřelil první? Nikdy nebylo zjištěno, z které strany padl první výstřel. Jisté je, že při nepřehledné zmatené přestřelce zahynuli tři Němci. Je možné, že je zasáhly výstřely vlastních kolegů.

Jejich smrt rozlítila vůdce vzpoury Alfreda Seliga, který odzbrojené četníky a členy finanční stráže postřílel ze samopalu.

Šest zastřelených českých četníků a financů Němci převezli do tehdy německých Hlubčic, kde je zakopali u hřbitovní zdi. Až v roce 1945 byli tři z šesti zavražděných četníků exhumováni a pochováni v Československu, za které položili život.

Tři zbývající členové SOS mají v Hlubčicích důstojný hrob. Pachatelé, kteří se podíleli na vraždě šesti českých četníků a pohraničníků, se dostali v roce 1947 před soud v Opavě. Tři z nich dostali trest smrti. Hlavní pachatelé, bratři Seligové, kteří veleli ozbrojencům a přímo vraždili, trestu unikli.

Kdo chce vidět tento tragický příběh v reálných kulisách na vlastní oči, musí přijet do Liptaně 22. září. V 9.30 zde začíná bohoslužba za oběti Liptaňské tragédie, po které následuje pietní akt u památníku a věrná rekonstrukce událostí roku 1938 s desítkami komparzistů.
Ve 12 hodin začne hlavní ukázka osvobozovacích bojů, které proběhly na Osoblažsku na jaře 1945.