Předchozí
1 z 2
Další

O Ostravě se dozvídáme poprvé v dokumentu z roku 1267. Malou vesnici, která vyrostla na obchodní stezce, postupně obklopily kamenné hradby.
„V roce 1556 postihl Ostravu devastující požár, při němž zřejmě shořelo celé město. I přes tuto katastrofu se Ostravané rychle vzpamatovali,“ tvrdí Zbyněk Moravec.

Jaké jsou nejstarší nálezy na Ostravsku?
Jsou to pravděpodobně dva kamenné artefakty staré asi čtyři sta tisíc let ze Zábřehu nad Odrou, mladší pak byly objeveny v Přívoze nebo Polance nad Odrou.

Leží město v historicky výhodném místě?
Lidé se v této oblasti pohybovali už v paleolitu – tedy od dob lovců mamutů ve starší době kamenné. Moravskou bránou procházela lovná zvěř a navíc sem na Ostravsko donesl před dvě stě padesáti až sto dvaceti tisíci lety ledovec dobře štípatelný kámen vhodný k výrobě nástrojů. Stopy lidské činnosti známe nejen z Petřkovic, ale i Hošťálkovic a snad i z Muglinova. V mladším období při přechodu na zemědělské hospodářství představovalo Ostravsko, zdá se, spíše jen okrajovou sídelní oblast s hustým zalesněním. Našly se zde broušené nástroje jako sekerky nebo sekeromlaty, které mohou dokládat dřevorubeckou činnost.

Nález se podařilo uskutečnit po měsíci práce v náročných klimatických podmínkách na budoucím staveništi.
Archeologové v Oticích objevili sekeromlat

Takže Ostravsko bylo spíše stezkou, průchozím místem?
Určitě to byl významný komunikační prostor, který propojoval stezky ze severu na jih. V Zábřehu u řečiště Odry byla vykopána sekerka z jadeititu, která má svůj původ v teritoriu dnešní severozápadní Itálie. V řečišti Odry se zase našel bronzový meč z doby kolem roku 1100 před naším letopočtem, i on mohl být vyroben v oblasti Alp. Oba tyto náhodné, ve své době exkluzivní předměty byly objeveny u břehů Odry a mohou tak být pozůstatkem po původních trasách, případně přechodech přes řeku. Samozřejmě lze v tomto směru uvažovat, že tudy vedla jedna z větví jantarové stezky, jak napovídá i několik mincí císaře Trajána, nalezených ve Slezské Ostravě anebo v Třebovicích.

Kdy se tedy objevují první zmínky o Ostravě?
První zmínku uvádí závěť biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267. Můžeme předpokládat, že z původního města zůstalo zachováno obdélné, dnes Masarykovo, náměstí. Poměrně záhy došlo k přestavbě kostela svatého Václava do kamenné podoby. Středověká Ostrava byla mnohem menší i nižší než v současnosti. Obytnou zástavbu zřejmě tvořily spíše přízemní dřevo-hliněné domy. Nejvýznamnější měšťané bydleli okolo náměstí a podél hlavních ulic. Jejich domy byly nadány výčepním právem, takže se tam mohlo vařit a šenkovat pivo, víno nebo pálenku.

Archeologové objevili venuši.
Archeologové v Opavě objevili šest tisíc let starou venuši

Můžete na základě nálezů říct, zda se městu v raném období dařilo?
Zdá se, že se Ostrava na konci 13. století rozvíjela, nicméně následně došlo k určitému útlumu. Opravdový rozkvět začal až v 15. století a v 16. století vrcholil. V roce 1556 postihl Ostravu devastující požár, při němž zřejmě shořelo celé město. I přes tuto katastrofu se Ostravané rychle vzpamatovali a poměrně brzy dochází k zástavbě i za hradbami města. Během třicetileté války a po ní ale rozmach ustrnul a došlo k určité stagnaci.

Jaké archeologické předměty v Ostravě často nacházíte?
Běžné předměty denní potřeby – keramiku, železné nástroje, zbraně, kostěné hřebeny, hrací kostky, figurky koníčků a další. Zdá se mi, že na tom lidé v Ostravě nebyli v 15. století po materiální stránce úplně špatně. Co ale v Ostravě postrádáme, například oproti Opavě, jsou soubory skleněných nádob, třeba číší. To může poukazovat na určitou menší kupní sílu Ostravanů.

Vzpomenete si na nějaký neobvyklý nález?

Vzpomenete si na nějaký neobvyklý nález?
Na Kostelním i na Masarykově náměstí jsme našli hezký soubor gotických komorových kachlů, které byly součástí kamen. Na Masarykovo náměstí byly tyto zbytky otopných zařízení nahrnuty spolu se sutí při úklidu po požáru z roku 1556. Zajímavý je i olověný poutní odznak ze 14. století z italského Bari, kde jsou uloženy ostatky svatého Mikuláše. Poutník si mohl odznak našít na oděv jakožto upomínku na vykonanou pouť a na ostravském náměstí ho možná ztratil. Mimo tyto a jiné předměty byl v poslední době nalezen i mamutí kel.

Našli jste mamutí kel?
Našel ho pan Jiří Vážanský při plavbě po řece Odře. Bylo to zrovna v období, kdy po zvýšeném stavu hladiny voda opět klesla. Máme ho vystavený v muzeu. Pochopitelně kel, ne pana Vážanského. (směje se)

Takže vám lidé do muzea nosí nalezené věci?
Stává se to, i když právě pro kel jsme museli přijet. Ten by pán sám nepřinesl. Medializovaný byl třeba případ paní, která našla vzácné římské denáry na Bruntálsku a přinesla je k nám do muzea. Lidé by ale nalezené věci měli nechat, pokud možno, na místě a zavolat archeologa, aby se na ně přišel podívat.

Stavba outletového centra, březen 2018.
Archeologové na outletovém staveništi. Je šance najít další Petřkovickou venuši?

Jaké výzkumy z poslední doby byste vyzdvihnul?
Výzkumy, které prováděl především ostravský památkový ústav, se doposud uskutečnily hlavně ve třech lokalitách – na návrší Landek, Slezskoostravském hradě a v historickém jádru Ostravy. Nejnovější výzkumy z centra Ostravy se datují od roku 1998. Za těch dvacet let byly zkoumány areál biskupství, Divadlo loutek, Masarykovo náměstí, budova Ostravského muzea, Kostelní náměstí, kostel svatého Václava a jiné. Každý z těch výzkumů přináší další dílek do mozaiky poznání o podobě dnes již zmizelé tváře města a rozšiřuje povědomí o tehdy užívaných předmětech. Vše se ovšem dosud zpracovává.

Získané materiály jste tedy ještě nezpracovali?
Část ano a část ne. I když je třeba říct, že poznatky z některých novějších výzkumů jsou lépe zpracovány než těch z šedesátých a sedmdesátých let. Například soubory předmětů získaných z Masarykova náměstí čítají několik desítek tisíc kusů a stále se ještě slepují a rekonstruují. Archeologické nálezy v posledních letech velmi přibývají a jejich konzervace a rekonstrukce je v případě velkých celků časově náročná.

Pod Kostelním náměstím jste našli hřbitov. Jak velkou část pozůstatků jste odkryli?
Jelikož v centru se provádějí záchranné výzkumy, zkoumáme jenom bezprostředně ohrožená místa. Takže na hřbitově u kostela svatého Václava na Kostelním náměstí jsme zkoumali jen prostory, kde se zahlubovala kanalizace. Obdobně tomu bylo i při výzkumu Puchmajerovy ulice, kde dříve fungoval hřbitov a stála kaple svatého Lukáše. Doposud se v obou areálech nacházejí hroby a lidé tak, aniž to třeba tuší, nad nimi chodí.

Který nález je pro vás nejvzácnější?
Pro mě není nejdůležitější hmotný nález, ale spíše zjištění. Při zpracovávání jednoho hrobu z výzkumu v Puchmajerově ulici se nám spolu s antropologem Michalem Živným a archivářkami Irenou Moravcovou a Jaroslavou Novotnou podařilo jednoho ze zemřelých pravděpodobně identifikovat. Byla to podle všeho dvacetiletá žena, která patrně spáchala sebevraždu, asi otrávením. Shodou okolností byla zrovna v jejím případě poprvé v Ostravě provedena pitva. Žena se jmenovala Mariana Máchová a umřela před Vánoci 1837.

Při archeologickém výzkumu v okolí Müllerova domu byla mimo jiné objevena také kachle z kamen z přelomu 15. a 16. století s erbem Vladislava Jagellonského.
Opavsko je pro archeology zemí zaslíbenou

Co vás na archeologii obecně tolik zajímá?
Nejspíše mě na ní láká objevování zapomenutého a neznámého. Cílem není najít poklad drahých kovů, jak si občas lidé myslí. V terénu je to rutinní práce kopání na slunci, někdy v mrazu, bez stínu, v prašném prostředí i v lehkém dešti. Přesto se rád seznamuji s tím, co vytvořili již dávno zapomenutí a zpravidla anonymní lidé s neznámými osudy.

Uvažujete někdy, co zbyde po nás?
Říkám si, že bych nechtěl dělat archeologa, který by v budoucnosti zkoumal naše skládky. (směje se) Záleželo by na typu katastrofy, ale v případě kolapsu naší civilizace by toho po nás zbylo v blízkém časovém horizontu stovek a tisíců let hodně, i když se část časem rozloží. Když se podívám na navrstvení terénu při archeologických výzkumech, tak do dnešní doby se pochozí úroveň v Ostravě zvedla o jeden a půl metru až dva metry. Zásahy do terénu v posledním století jsou značné a řekl bych, že generace archeologů v daleké budoucnosti se mají na co těšit.

Markéta Sulková

ZBYNĚK MORAVEC Po vystudování archeologie na Masarykově univerzitě začal od roku 2005 pracovat v Ostravském muzeu.
Ve své práci archeologa se soustředí hlavně na období středověku a novověku v ostravské oblasti.
Opavský rodák prostřednictvím archeologie objevuje životy již zapomenutých lidí.

Archeolog Jiří Juchelka se svým týmem pracoval na průzkumu v okolí Müllerova domu.
Jiří Juchelka: Archeologie je jako kriminalistika
Hradní zeď při archeologickém výzkumu.
Archeologové našli pozůstatky hradu v Opavě