O Ostravě se dozvídáme poprvé v dokumentu z roku 1267. Malou vesnici, která vyrostla na obchodní stezce, postupně obklopily kamenné hradby.
„V roce 1556 postihl Ostravu devastující požár, při němž zřejmě shořelo celé město. I přes tuto katastrofu se Ostravané rychle vzpamatovali,“ tvrdí Zbyněk Moravec.

Jaké jsou nejstarší nálezy na Ostravsku?
Jsou to pravděpodobně dva kamenné artefakty staré asi čtyři sta tisíc let ze Zábřehu nad Odrou, mladší pak byly objeveny v Přívoze nebo Polance nad Odrou.

Leží město v historicky výhodném místě?
Lidé se v této oblasti pohybovali už v paleolitu – tedy od dob lovců mamutů ve starší době kamenné. Moravskou bránou procházela lovná zvěř a navíc sem na Ostravsko donesl před dvě stě padesáti až sto dvaceti tisíci lety ledovec dobře štípatelný kámen vhodný k výrobě nástrojů. Stopy lidské činnosti známe nejen z Petřkovic, ale i Hošťálkovic a snad i z Muglinova. V mladším období při přechodu na zemědělské hospodářství představovalo Ostravsko, zdá se, spíše jen okrajovou sídelní oblast s hustým zalesněním. Našly se zde broušené nástroje jako sekerky nebo sekeromlaty, které mohou dokládat dřevorubeckou činnost.

Takže Ostravsko bylo spíše stezkou, průchozím místem?
Určitě to byl významný komunikační prostor, který propojoval stezky ze severu na jih. V Zábřehu u řečiště Odry byla vykopána sekerka z jadeititu, která má svůj původ v teritoriu dnešní severozápadní Itálie. V řečišti Odry se zase našel bronzový meč z doby kolem roku 1100 před naším letopočtem, i on mohl být vyroben v oblasti Alp. Oba tyto náhodné, ve své době exkluzivní předměty byly objeveny u břehů Odry a mohou tak být pozůstatkem po původních trasách, případně přechodech přes řeku. Samozřejmě lze v tomto směru uvažovat, že tudy vedla jedna z větví jantarové stezky, jak napovídá i několik mincí císaře Trajána, nalezených ve Slezské Ostravě anebo v Třebovicích.

Kdy se tedy objevují první zmínky o Ostravě?
První zmínku uvádí závěť biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267. Můžeme předpokládat, že z původního města zůstalo zachováno obdélné, dnes Masarykovo, náměstí. Poměrně záhy došlo k přestavbě kostela svatého Václava do kamenné podoby. Středověká Ostrava byla mnohem menší i nižší než v současnosti. Obytnou zástavbu zřejmě tvořily spíše přízemní dřevo-hliněné domy. Nejvýznamnější měšťané bydleli okolo náměstí a podél hlavních ulic. Jejich domy byly nadány výčepním právem, takže se tam mohlo vařit a šenkovat pivo, víno nebo pálenku.

Můžete na základě nálezů říct, zda se městu v raném období dařilo?
Zdá se, že se Ostrava na konci 13. století rozvíjela, nicméně následně došlo k určitému útlumu. Opravdový rozkvět začal až v 15. století a v 16. století vrcholil. V roce 1556 postihl Ostravu devastující požár, při němž zřejmě shořelo celé město. I přes tuto katastrofu se Ostravané rychle vzpamatovali a poměrně brzy dochází k zástavbě i za hradbami města. Během třicetileté války a po ní ale rozmach ustrnul a došlo k určité stagnaci.

Jaké archeologické předměty v Ostravě často nacházíte?
Běžné předměty denní potřeby – keramiku, železné nástroje, zbraně, kostěné hřebeny, hrací kostky, figurky koníčků a další. Zdá se mi, že na tom lidé v Ostravě nebyli v 15. století po materiální stránce úplně špatně. Co ale v Ostravě postrádáme, například oproti Opavě, jsou soubory skleněných nádob, třeba číší. To může poukazovat na určitou menší kupní sílu Ostravanů.

Vzpomenete si na nějaký neobvyklý nález?

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ