Je to ironie. Włodzienin (česky Vladěnín, pozn. redakce) měl kromě lákání turistů a pomáhání v období sucha sloužit zejména jako obrana proti povodním. Namísto toho v katastrofické verzi hrozilo, že pokus o její napuštění skončí protržením a nedozírnými následky. Nakonec zůstalo naštěstí „jen" u mnohamilionových ztrát. Jde o jednu z největších investic, a také o jeden z největších průšvihů v historii regionu.

Přehrada Włodzienin byla dokončena v roce 2007 přibližně na úrovni mezi Krnovem a Úvalnem. Leží asi deset kilometrů od Krnova a dvacet kilometrů od Opavy.

Bohudík pokus o její napuštění neskončil protržením hráze a katastrofou, ale „jen" obrovskými finančními ztrátami. Jde o jednu z největších investic, a také jeden z největších průšvihů v historii regionu.

Nádrž už dávno měla lákat české i polské jachtaře a rekreanty, ale když se objevily velké průsaky přímo uprostřed hráze, nezbylo nic jiného než ji po roce zase vypustit. Letos zemědělci část dna znovu přeměnili v pole.

Posudek našel zdrcující závady

Podobně jako v případě Nových Heřminov také polští investoři prosazovali přehradu argumentem, že ji v těchto místech naplánovali už Němci. Stavba nádrže přišla v přepočtu na stovky milionů korun. Vodu začala hráz propouštět necelý rok po dokončení.

Podle posudku nebyl použit správný typ betonu, tělo nádrže ze směsi písku a jílu nebylo dostatečně zhutněno a také dilatační spáry byly udělány chybně. Závady se našly také na potrubí.

Podaří se nádrž dodatečně opravit?

Podle toho nejoptimističtějšího scénáře uvedení nádrže do provozuschopného stavu přijde na dvacet milionů korun. Pokud navržená opatření nepomohou, pohltí opravy nádrže další desítky milionů. Pesimistický scénář hovoří o nákladech v řádu 150 až 200 milionů korun. To už by se cena oprav pomalu přiblížila hodnotě samotného díla.

Je otázka, zda by v takovém případě nebylo rozumnější nádrž „odepsat" a spokojit se s tím, že bude plnit pouze funkci suchého poldru pro případ, že se Troja zase rozvodní. Okolní obce nechtějí o suchém poldru místo nádrže ani slyšet. Znamenalo by to rozloučit se s plány na stavbu mola, pláží a přístavu pro jachty i s turistickým ruchem.

Okolní obce podporovaly přehradu Włodzienin díky příslibu rozvoje cestovního ruchu a nových pracovních míst, takže mnohé už sehnaly dotace na rozvoj turistické infrastruktury. Suchá nádrž ale do jejich regionu nikoho nepřiláká.

Historie přehrady Włodzienin

Předválečné plány přehrady znovu ožily v sedmdesátých letech. Proběhl zde průzkum geologického podloží, ale peníze brzy došly. Ideu Włodzieninské přehrady oživily až povodně 1996 a 1997. Místní nádrž vítali, zemědělci potřebují závlahu a ostatní lidé turisty. Obyvatelé měst Nowa Cerekwia, Wojnowice a Kietrz se radovali, že pod hrází jsou konečně v bezpečí.

Při slavnostním stříhání pásky se řečníci rozplývali, jak citlivě byla přehrada zakomponována do krajiny a zdůrazňovali, že jde o impozantní dílo. Hráz je vysoká patnáct metrů a dlouhá 200 metrů. Nádrž je dimenzována na 5,6 milionů kubických metrů vody. Jen díky obrovskému štěstí se průsaky projevily dřív, než se nádrž naplnila na maximální zátěž.

Moc ale nechybělo. Znalecký posudek expertů z Varšavy připouští, že pod tlakem mohla hráz prasknout a zaplavit města a vesnice, které měla chránit. Takto formulovaná zpráva vyvolala adekvátní bouři na politické scéně.

Kdo za to může?

Odpověď na tuto otázku nebude snadná. Na vině totiž může být nejen stavitel nebo projekt, ale také geologický průzkum, který využil práce ze sedmdesátých let, kdy se přehrada připravovala, ale k realizaci nedošlo.

Autoři projektu přehrady z firmy Water Service se hájí tím, že v oblasti nejsou žádné tektonické zlomy, takže za posledních třicet nebo čtyřicet let rozhodně nemohlo dojít k významným změnám ve složení či hustotě půdy. Podle Zbigniewa Szymanowského z Water Service se jeho firma nemá čeho obávat, protože závady na přehradě nemohl způsobit projekt ani geologický průzkum.

Tvrdí, že i dnes by projektanti navrhli nádrž se stejnými parametry a podle stejných geologických průzkumů.

Projektant ani stavitel vinu necítí

Projektant ani hlavní dodavatel stavebních prací Hydromel Końskie vinu necítí. Dokonce odmítá provést nápravu v rámci pětileté garanční lhůty, protože podle něj většina problémů vznikla kvůli špatně provedenému geologickému průzkumu, nad kterým zhotovitel neměl žádnou kontrolu.

Jeden svaluje vinu na druhého a zamotaný případ polské přehrady už začíná připomínat nekonečnou kauzu bobtnající dálnice firmy Eurovia nebo pád mostu ve Studénce, za který také nikdo nemůže.

Opravy začnou brzy

Najít viníka se snažili vyšetřovatelé z Hlubčic, pak z Prudniku, nakonec byl případ předán zastupitelství v Opole. To vede vyšetřování v souvislosti s podezřením na zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Viníka se zatím najít nepodařilo, zato se našly peníze na první opravy, budou zahájeny ještě letos.

Po uzavření vyšetřování budou náklady na opravy vymáhány od viníků nebo v rámci záruky. Možná se ve výsledku sečetly chyby projektu, zastaralý geologický průzkum i nedbalá práce stavbařů.