Televizní moderátor Daniel Stach se díky svému interview s astronautem na oběžné dráze Andrew Jay Feustelem zapsal do historie.

O tom, že se v roce 1974 o něco podobného pokusily Svobodné Heřmanice v rámci mezinárodního kosmického programu Sojuz-Apollo, dnes už skoro nikdo neví.

Tento téměř zapomenutý projekt s názvem Permon V. v únoru představil potápěč veterán Ivan Kratochvíl. O své vzpomínky se podělil s veřejností na přednášce v heřmanické restauraci U Božky.

Vesmírná mise Sojuz -Apollo
Ze sovětského kosmodromu Bajkonur 15. července 1975 odstartovala vesmírná loď Sojuz. O něco později Američané vypustili Apollo z mysu Canaveral.

Obě vesmírná plavidla se propojila v jeden celek 17. července a navzdory studené válce si sovětští a američtí kosmonauti podali ruce, vyměnili vlaječky a předali semínka místo květin. Došlo k tomu ve vesmírném prostoru přibližně nad Labem.

Apollo se odpoutalo od Sojuzu 19. července, ale vzdálilo se jen na 200 metrů, aby zastínilo slunce a umožnilo sovětským kolegům za umělého zatmění vyfotografovat sluneční koronu.

Sojuz přistál 21. července na pevnině. Apollo přistálo 24. července na mořské hladině, ale kvůli chybě posádky došlo k úniku oxidu dusičného do kabiny a kosmonauti se začali dusit. Posádka strávila dva týdny v nemocnici na havajských ostrovech.

Mise Sojuz Apollo byla nejen technickým a vědeckým úspěchem, ale i politickou nadějí na ukončení studené války mezi Východem a Západem.

Z VODY KE HVĚZDÁM

Potápěči, kteří před padesáti lety ve Svobodných Heřmanicích v zatopeném lomu Šifr udivili celý svět překonáním rekordu v dlouhodobém pobytu pod vodou, přišli s další smělou vizí.

Uvědomili si, že potápěč uvězněný v malé kabině hluboko pod hladinou zažívá podobně extrémní zkušenost jako kosmonaut na oběžné dráze, takže by si kosmonauti s potápěči určitě měli o čem povídat.

Co tak jako první na světě navázat radiové spojení potápěče v největší hloubce s kosmonautem v největší výšce? Pod ústředním heslem „život začal ve vodě a dostal se až ke hvězdám“ začali potápěči vymýšlet jak se zapojit do sovětsko amerického kosmického projektu Sojuz-Apollo.

„Měla se na tom podílet Československá akademie věd, pražský Space klub i Jiří Grygar, kterého dnes všichni známe jako propagátora kosmických programů. Díky jejich kontaktům na Akademii věd SSSR jsme v Sovětském svazu našli partnery,“ vysvětlil potápěč Ivan Kratochvíl nadějné vyhlídky projektu Permon V.

SPOJENÍ PŘES MOSKVU

„Původně bylo domluveno, že spojení potápěčů s kosmickou lodí Sojuz bude navázáno za pomoci mobilních radiostanic československé armády, které by po technické stránce zřejmě dokázaly vysílat signál přímo na oběžnou dráhu.

Toto řešení ale bylo zamítnuto sovětskou stranou s tím, že vysílání musí jít nejdřív telefonní linkou do Moskvy, a až dotud ze střediska pro kosmické lety na oběžnou dráhu,“ dodal Kratochvíl a pak zavzpomínal na perný týden, během kterého byl ve Svobodných Heřmanicích vztyčen sloup pro testování přímé linky do moskevského kosmického střediska.

GENERÁLNÍ SPONZOR ŽELEZÁRNY VÍTKOVICE

Test spojení s Moskvou byl úspěšný, takže pak zbývalo už jen postavit nejmodernější potápěčskou kabinu a spustit ji na dno lomu.

„Generálním sponzorem projektu Permon V. měly být železárny Vítkovice, které nám pomohou potápěčskou kabinu vyrobit. Věřili jsme, že zapojení tímto způsobem do legendárního kosmického programu Sojuz-Apollo, na kterém poprvé kooperoval Sovětský svaz se Spojenými státy, bude pro Vítkovice záležitost prestiže. Nakonec ale technický náměstek nepřesvědčil generálního ředitele, takže Vítkovice nám nezajistily podporu. V polovině roku 1974, tedy asi rok před startem kosmických lodí Sojuz a Apollo, jsme přípravy projektu Permon V. museli zastavit,“ vysvětlil Kratochvíl, proč se Svobodné Heřmanice nezapsaly do historie dobývání kosmu. Mise Sojuz-Apollo tak proběhla bez přispění československých potápěčů.

„Bohužel, nevyšlo to. Zůstaly nám na památku jen nákresy ponorné kabiny, která se měla spojit s oběžnou dráhou. Měli jsme všechno vymyšlené až do takových detailů jako je denní rozvrh posádky,“ uzavřel své vzpomínání Kratochvíl.