Víkendové deště také na Osoblažsku zvýšily hladiny řek. Kalná voda se valila korytem říčky Lužná také v údolí, kde vede násep osoblažské úzkokolejky mezi zastávkami Koberno a Slezské Rudoltice. V těchto místech v roce 2017 bobři začali s budováním hrází.

Dva stupně kaskády už mají hotové. Povodně ukázaly, že důmyslné stavby hlodavců jsou dimenzované i na mimořádné průtoky.

Bobři se vyskytují v povodí Odry na mnoha lokalitách, ale zatím jen ve Slezských Rudolticích se rozhodli zadržet vodu hrázemi. Vytvořili nádrže, které bobří komunitě nabízí víc potravy, pocit bezpečí a příležitost k budování nor. Lužná před soutokem s řekou Osoblahou protéká neobydleným nepřístupným územím, takže není důvod zde bobří stavitele omezovat, přestože budují hráze na černo bez stavebního povolení.

Stavba hráze začala hromaděním větví a ohlodaných kmenů v korytě Lužné. Bobři základní konstrukci ukotvili mezi stromy, které původně rostly na břehu. Skuliny mezi klacky a kmeny brzy ucpalo spadané listí. Na zadržených sedimentech vyrostly dřeviny a byliny, které hráz zpevňují svými kořeny. Po dvou letech laik už nepozná, že tato zelená bariéra je stavba vytvořená živočichy.

Hladina na vodní straně hráze postupně stoupá a zaplavuje údolí. Louky, háje a křoviny se mění v mokřad. Výška hráze kolem 1,5 metru je adekvátní její pevnosti a odolnosti.

Zdroj: František Kuba

Zvýšený průtok v Lužné naplnil obě bobří nádrže na maximum, takže začaly naplno fungovat boční obtoky. Voda neměla šanci se přelít přes korunu hráze, ale byla bezpečně převedena do koryta pod hrází systémem několika bočních bezpečnostních obtoků.

Povodňová epizoda byla testem, že bobří vodní dílo má nejen bytelnou hráz, ale navíc ještě bezpečnostní prvky. Ty přinutí rychlou vodu zpomalit rozlitím do šířky. Tam její kinetickou energii pohltí křoviny a traviny, než se na několika místech pod hrází voda zase vrátí do koryta Lužné.