Zatímco v roce 2016 na Opavsku šlo o 633 případů, loni jich bylo o dvanáct méně. Jedná se ovšem pouze o ty nahlášené SÚIP.

Pod pojmem pracovní úraz se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo při plnění pracovních úkolů anebo v přímé souvislosti s nimi. Neřadí se k tomu úrazy, které se člověku přihodily při cestě do anebo ze zaměstnání.

SÚIP během loňského roku v okrese Opava zaznamenal celkem dva smrtelné úrazy.

„V prvním případě se jednalo o zaměstnance, který byl nalezen ležící na zemi v prostoru u zásobovací rampy, která měla být rekonstruována. V tom druhém šlo o pád zaměstnance z výšky. Oba úrazy se staly beze svědků,“ komentoval tiskový mluvčí SÚIP Richard Kolibač.

Byť celkový součet pracovních úrazů oproti roku 2016 loni mírně poklesl, těch spadajících mezi smrtelné a závažné lehce přibylo. Státní úřad inspekce práce přiblížil některé z druhé zmíněné kategorie, které se staly na na území Opavska.

„Při obsluze stroje došlo k vytvoření smyčky, která se omotala kolem ukazováčku levé ruky zaměstnance a vtáhla jeho prst do stroje, přičemž z prstu mu byla stažena kůže,“ mínil Richard Kolibač a přispěl popisem dalšího případu:

„Zaměstnanec sestupoval z prvního patra lešení po opěrném žebříku, který se náhle vychýlil do boku. Došlo k pádu na dno jímky a následnému otřesu mozku s nitrolebečním krvácením.“

SÚIP se v roce 2017 také zabýval kontrolami na pracovištích. Na Opavsku se jich provedlo celkem 123 a bylo uloženo 32 pokut ve výši 671 tisíc korun.

Kontrolovala se zejména bezpečnost práce, dodržování předpisů a další záležitosti. Nejčastější nedostatky, které byly zjištěny, neplatily jen pro okres Opava, ale celou Českou republiku.

Mezi často se opakující nešvary se řadí nezajišťování bezpečného provozu elektrických zařízení, nedostatečné seznámení zaměstnanců s riziky, která jim při práci hrozí, anebo se například nedodržuje řádný provoz strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí.

„Dalšími zjištěními ze strany zaměstnavatelů bylo také porušení předpisů v oblasti bezpečnosti práce z hlediska nepříznivého stavu výrobních a provozních budov, nebezpečného skladování, manipulace s materiálem a nezajištění bezpečné práce ve výškách včetně nedostatečného vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky,“ pokračoval Richard Kolibač.

Pracovní úrazy se dělí na smrtelné, na jejichž následky postižený nejpozději do jednoho roku zemřel, závažné, u nichž je hospitalizace delší než pět kalendářních dní, a ostatní, které si žádají pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny.

K posledně jmenovaným nejčastěji dochází kvůli pádům, uklouznutí, špatnému našlápnutí a podvrtnutí dolních končetin při chůzi po komunikaci, schodišti anebo při sestupování z žebříků.

„V našem informačním systému jsme zaznamenali i takové ostatní pracovní úrazy jako například uklouznutí zaměstnankyně po rozbitém vajíčku při sběru vajec nebo při nahánění skotu došlo k uklouznutí dojnice, která podkopla zaměstnankyni nohy a přilehla ji svým tělem,“ doplnil mluvčí.