Zraněné a vyhublé zvíře odchytili ve středu 6. května v Huslenkách, místní části Uherská. Rentgenový snímek podle ochránců prokázal, že v kosti u kolena pravého zadního běhu uvízla rysovi zhruba osmimilimetrová kulka.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a Hnutí DUHA následně oznámily, že podávají trestní oznámení.

VÝZVA 

„Na pravděpodobně zraněného rysa nás upozornil bývalý revírník. Zvíře bylo vystresované a vyhublé, muselo trpět bolestí a hlady. Od roku 2000 je to už čtvrtý rys, který byl v oblasti Beskyd střelen pytláky. Rysů přitom v celých Beskydech žije jen kolem deseti, takže je to citelná ztráta. Pachatele se zatím nikdy nepodařilo najít. Vyzýváme proto veřejnost, aby tentokrát – pokud má nějaké podezření – informovala Policii ČR či AOPK ČR,“ uvedl k události František Jaskula z AOPK ČR, ředitel Správy CKO Beskydy.

Michal Bojda, koordinátor beskydského monitoringu šelem z Hnutí DUHA, doplnil, že podle porovnání skvrnitosti srsti byl s největší pravděpodobností upytlačen rys Olda, kterého sledují pomocí fotopastí od roku 2012.

"Tehdy jsme ho poprvé vyfotili jako devítiměsíční kotě, narozené na jaře 2011. Olda se tedy dožil devíti let. Jeho domovem byly Javorníky na česko-slovenském pomezí, kde se nám během monitoringu nafotil téměř osmsetkrát a stal se opakovaně otcem několika koťat. Není bohužel jediným rysem, který se znenadání přestal objevovat na fotopastech. Beze stopy zmizelo v posledních letech jen v Javorníkách minimálně 5 dospělých rysů, kteří se nikdy později již nenafotili. Pytláctví je bohužel vážný problém, který ohrožuje křehkou populaci rysů na česko-slovenském pomezí,“ řekl Bojda.

OCHRANA NA HRANICÍCH

Rys ostrovid, respektive jeho karpatský poddruh, je historicky jedním z vlajkových druhů Zoo Ostrava, především kvůli výskytu této šelmy v našem regionu. Od roku 2018 s organizací Hnutí DUHA a Mendelovou univerzitou na ochraně volně žijících rysů na moravsko-slovenském pomezí  spolupracuje také Zoo Ostrava.

"Zpráva o úhynu rysa v Beskydech, který byl nelegálně postřelen, nás velmi zasáhla a bohužel utvrzuje v přesvědčení, že stále přetrvává obrovská překážka (právě v podobě pytláctví a nelegálních zástřelů), která zcela zásadně brání případné repatriaci, tj. vypouštění rysů odchovaných v lidské péči do volné přírody," uvedla mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková s tím, že zoo plně podporuje kroky Hnutí DUHA a AOPK ČR.

HISTORIE CHOVU

"Spolupráce na ochraně rysa karpatského, ať už v rámci mezinárodního chovného programu nebo ve volné přírodě je dlouhodobě jednou z priorit Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Historie chovu této největší kočkovité šelmy Evropy sahá v zoo až do poloviny 60. let minulého století. Do poloviny 80. let se podílela na projektu návratu rysa do české přírody, odkud byl rys vystřílen už na konci 19. století, i na další místa v Evropě," dodala mluvčí Nováková.

Projekt spočíval v tom, že na Slovensku, kde divocí rysi přežívali, se legálně odchytávala mladá zvířata a ta se převážela ke karanténě do ostravské zoo. Rysi byli poté vypouštěni na Šumavě, dále pak v Německu, Rakousku, Slovinsku a Itálii. Tento repatriační projekt byl tehdy velmi úspěšný a i díky němu se rysi opět rozšířili na mnoho míst Evropy

MLÁĎATA RYSA

Hned první dvě ze čtyř mláďat narozených v Zoo Ostrava v roce 2008 v rámci novodobého managementu se podařilo vypustit do volné přírody na Slovensku díky zcela jedinečné spolupráci, o níž vznikl neméně unikátní dokument „Návrat rysov“. Vypuštění třetího mladého rysa do volné přírody se podařilo zopakovat ještě i v roce 2011.

"Celkem se v Zoo Ostrava podařilo úspěšně odchovat 20 rysů karpatských, z nichž 3 byli vypuštěni do přírody (viz výše), 11 zamířilo do 9 evropských zoologických zahrad, konkrétně na Slovensko, Ukrajinu, do Rakouska, Německa, Maďarska, Itálie, Švýcarska a Anglie. Ve svých nových domovech se tato zvířata v mnoha případech (např. Zoo Kyjev, Zoo Straubing atd.) i úspěšně rozmnožila, předala své geny další generaci a zajistila tak přežití svého druhu i pro budoucnost," doplnila Nováková.

Podrobné informace o chovu rysa karpatského v Zoo Ostrava najdete zde.

K TÉMATU

Zoo Ostrava se aktivně podílí na záchraně ohrožených druhů zvířat – jednak chovem v lidské péči v rámci mezinárodních chovných programů, jednak podporou vybraných záchranných a ochranářských projektů přímo v místech výskytu těch nejohroženějších druhů v různých zemích světa."

Je také zapojena do několika úspěšných repatriačních projektů, v rámci nichž bezplatně poskytuje přirozeně odchovaná mláďata pro vypuštění do volné přírody (k obnově či posílení divoce žijící populace).

Jedná se například o orlosupy bradaté, sovy pálené, puštíky bělavé a další druhy - VÍCE ZDE.