Přestože se první ročník v Ostravě konal už před osmi lety, stále je Rainbow Fest, který se vyvinul z původního Rainbow Run, pro mnohé tak trochu šílený podnik. A nejinak tomu bylo i tentokrát, při ročníku, který doprovázelo několik novinek.

Předně se vstupenky prodávaly odděleně na festival s možností dokoupení běžecké trasy. Pak se také konal v jiné části Dolních Vítkovic, než bývá obvyklé, v prostoru mezi Bolt Tower a Gongem už se totiž chystají hřiště pro známý podnik v plážovém volejbale Ostrava Beach Pro. Navíc v Národním zemědělském muzeu probíhal současně také Festival vína, v Dolních Vítkovicích zkrátka život nestojí.

První polovina programu se nesla pod hlavičkou Rainbow Run, kde měli návštěvníci na výběr z jedno-, dvou- nebo pětikilometrové trati. I když to ve skutečnosti bylo trochu jinak. Když běžci na nejdelší trati vyběhli do čtvrtého kilometru, zastavily je hostesky a na krk se věšely medaile. Mnozí překvapeně koukali, i hostesky běžcům sdělovaly, že v plánu byla 5,5 kilometrů dlouhá trať. „A já se zrovna začínal zahřívat,“ bylo slyšet v davu běžců. „Nemusel jsem se tak šetřit,“ opáčil další. „Nevíme, co se stalo,“ hlásily hostesky.

V konečném důsledku to nikomu doopravdy nevadilo. Zábavy bylo na rozdávání. A nejen zábavy, ale i hezkých gest. Organizátoři jako obvykle dražili malované plátno na charitativní účely, tentokrát za rovných 50 tisíc korun.

Tou dobou už se program konal pod hlavičkou Rainbow Fest, který vystoupením odstartovala Eliška Rusková coby záskok za indisponovaného Bena Cristovaa. Návštěvníky pak naplno roztančil v podvečerních a večerních hodinách také Seastian, Leoš Mareš a na afterparty moderátor programu, DJ Lowa. To už dospělí či dospívající návštěvníci řádili stejně, jako dopoledne malé děti na tóny dětského uskupení Lollipopz. Ostrava byla opět barevná. A to tu ještě nejsou Colours.