„Jsme rádi, že ministerstvo je náš partner a že máme společný cíl. V sázce je budoucnost 400 tisíc středoškoláků,“ uvedl včera předseda ČŠU Viktor René Schilke.

Svoji iniciativu opírají o čísla. „Na víceletých gymnáziích se v letošním roce neúspěšnost u volitelné maturity z matematiky pohybovala kolem 1,7 procenta, zatímco na středních pedagogických a humanitních školách dosáhla 46 procent a na učilištích 58,7 procenta,“ uvádí ČŠU. Nejdůležitějším argumentem je podle ní ovšem fakt, že „matematika v současné podobě středoškoláky nebaví, což může tlak z povinné maturity ještě zhoršit“.

Možnost změny zákona tak, aby si i nadále mohli žáci vybírat mezi matematikou a cizím jazykem, poprvé zmínil ministr školství Robert Plaga v Deníku minulý týden: „Systémový problém je v tom, jak je dnes koncipována výuka matematiky, včetně nedostatku času na procvičování. Dospěl jsem k závěru, že nápravy tohoto stavu nedosáhneme zásahem od konce, tedy represí u závěrečné zkoušky.“ Podle něj se dnes neučí to, co žáci budou potřebovat v běžném životě.

Tento názor včera podpořil matematik Oldřich Botlík. „Učíme děti postupy, které už dnes hravě zvládnou počítače a mobilní aplikace, místo toho, aby rozuměly jejich obsahu. Právě technologický vývoj otevírá nové možnosti pro výuku matematického modelování reálných situací,“ míní spoluautor projektu Kalibro.

Oddělení matematiky od jejího účelu

Podobně to vnímá učitel fyziky a informatiky Pavel Beránek: „Studenti vidí v rovnicích jen ta písmenka, ne myšlenku, matematika je oddělena od svého účelu.“ Tažení aktivních středoškoláků proti povinné maturitě z matiky podpořil i Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací, který upozorňuje, že v případě jejího spuštění by se na SOŠ musely redukovat odborné předměty ve prospěch výuky matematiky.

ČŠU chce o svém pohledu přesvědčovat poslance a senátory. Zároveň má v plánu prosadit, aby se ve školském zákoně zakotvila existence žákovských samospráv, jejich fungování, cíle a pravomoci. „Žáci by měli mít právo na informace a možnost aktivně ovlivňovat podobu školských vzdělávacích programů,“ uvedl místopředseda ČŠU Mikuláš Misterka. Školské parlamenty jsou také místem, kde se děti učí diskusi a argumentaci.