V polovině roku 2024 chtěli zahájit provoz, avšak dnes stále ještě nevědí, kde hala bude stát. Přípravy projektu vybudování Centra pro využití komunálního odpadu (CEVYKO), jehož iniciátorem a jedním ze tří akcionářů je město Havířov, zatím přešlapuje na místě, přestože už do něj akcionáři nalili desítky milionů korun.

Ředitel společnosti CEVYKO Václav Zyder říká, že projekt běží. „Máme zpracovány základní dokumenty, vybíráme lokalitu, kde by zařízení mělo stát. Zatím to vypadá na prostory v průmyslové zóně Dukla na okraji Havířova, kde už proběhlo i zjišťovací řízení. Také ale ještě jednáme s krajem, zda zařízení umístit u Havířova nebo jinde. Po dokončení jednání s krajem a rozhodnutí, kde bude zařízení stát, se bude dělat ‚velká EIA‘, tedy standardní studie vlivu na životní prostředí,“ říká Václav Zyder.

Třídění odpadu, ilustrační foto.
Nové uplatnění bývalého Dolu Dukla. Stavba třídírny komunálního odpadu

Firma prý také jedná se Státním fondem životního prostředí ohledně dotací.

Mluvčí krajského úřadu Miroslava Chlebounová jednání mezi společností CEVYKO a krajem potvrdila. „Podle našich informací hledají vhodné místo pro toto zařízení, zatím není nic rozhodnuto,“ uvedla.

Třídění odpadu za dobrou cenu

Podle ředitele firmy CEVYKO je cílem vybudovat moderní centrum, které umožní zapojeným městům a obcím dlouhodobě řešit problematiku komunálních odpadů nejen v souladu s legislativou, ale také s maximální možnou mírou materiálového nebo energetického využití těchto odpadů,“ podotknul Václav Zyder. 

Ilustrační foto.
V Havířově vyroste třídička odpadu

Představitelé Havířova v oficiálních prohlášeních mluví o moderním a transparentním projektu, který umožní, aby cena za zpracování odpadů byla na co nejnižší možné úrovni při zachování vysokého standardu zpracování. „Proto je projekt čistě municipální bez soukromého investora. Ten by logicky vyžadoval zisk, který by musel být promítnutý do ceny. Věříme, že tímto projektem získáme dlouhodobé a stabilní řešení problematiky komunálních odpadů, nad kterým budeme mít přímou kontrolu,“ říká havířovský náměstek pro ekonomiku a správu majetku Ondřej Baránek.

Bude stát na Dukle? Sousedům se to nelíbí

Havířovský primátor Josef Bělica zdůvodňuje stavbu nové třídírny tvrzením, že je třeba se starat o nakládání s odpadem do budoucna. Deník ale ze svých zdrojů zjistil, že postavit plánované zařízení na třídění odpadu se v areálu průmyslové zóny Dukla možná vůbec nepodaří.

Brána bývalého Dolu Barbora. Plánována je zde stavba spalovny i průmyslové zóny.
Se spalovnou odpadu v Karviné se stále počítá

Nejen proto, že se nelíbí firmám, které s pozemky, kde by třídička měla stát, sousedí, ale výhrady mají i úřady. V závěrech zjišťovacího řízení se píše, že: „Projekt CEVYKO negativním způsobem zasáhne budoucí využití pozemků v území koncepčně určených k realizaci průmyslové zóny pro skladování a lehkou výrobu. Projekt je v přímém rozporu s charakterem aktivit plánovaných v průmyslové zóně.“

Miliony za účast

Projekt CEVYKO má tři akcionáře - město Havířov, společnost ASOMPO, která sdružuje obce a města Novojičínska, a Spolek pro nakládání s komunálním odpadem (SNKO), jeho členem jsou města Orlová, Rychvald a obec Stonava. Vstoupit do něj se souhlasem současných akcionářů mohou i další obce a města. Od založení společnosti už města podle velikosti svých podílů do CEVYKA vložila miliony, v případě Havířova už téměř 20 milionů korun, Orlová dala zatím asi šest milionů, ale letos a příští rok jí účast v projektu CEVYKO bude stát dohromady přes 11 milionů korun.

Karviná zatím vyčkává

Havířov a Orlová jsou ale jedinými velkými města na Karvinsku, která chtějí v budoucnu likvidovat část komunálního odpadu v nové třídičce. Například Bohumín nebo Karviná tento projekt ignorují. A to přesto, že Karviná při zakládání podniku CEVYKO podepsala deklaraci o spolupráci na budování havířovské třídírny. Nakonec z účasti ve společném podniku vycouvala.

Alois Edr přišel na Karvinsko do hornictví od Sázavy v 50. letech jako syn kulaka.  A zůstal celý život, stal se dokonce záchranářem.
Hospodský zhasnul, my podřímali na stole a šli do práce, vzpomíná bývalý horník

„Dění kolem společnosti CEVYKO sledujeme, ale zatím o vstupu do této společnosti neuvažujeme. Zapojit se do toho můžeme kdykoliv, ale i proto, že máme zkušenost z KIC (před zhruba 10 lety plánovaná stavba gigantické spalovny odpadu za evropské peníze, která se nikdy nerealizovala – pozn. aut), jsme opatrní,“ říká náměstek karvinského primátora Lukáš Raszyk.

Třídičku chystá i DEPOS

Zároveň přiznává, že Karviná, která už roky ukládá svůj komunální odpad na skládce v Horní Suché, preferuje konkurenční projekt, který chystá právě provozovatel zmíněné skládky, společnost DEPOS. V ní má navíc Karviná akcionářský podíl, stejně jako například Havířov, Orlová, Petřvald a několik obcí z Karvinska.

Dotřiďovací linka Technických služeb Havířov.
Havířovští dnes založí odpadovou akciovku

Předseda představenstva DEPOSu Martin Polášek se podivuje nad tím, že chce někdo stavět třídičku odpadu tzv. na zelené louce, navíc jen několik kilometrů skládky v Horní Suché, když tam je možné postavit třídičku také. A zřejmě k tomu i dojde. „Chystáme to na rok 2024, pracujeme na přípravách, takže je otázka, kdo bude rychlejší, zda DEPOS, nebo CEVYKO,“ zamýšlí se Polášek.

Dodává, že firma dokoupila další pozemky, na kterých může ukládat odpad ještě minimálně 15 let, ale spíše déle. „My můžeme třídičku stavět bez problémů, nepotřebujeme studii EIA, nemáme problémy s pozemky, ani s ekology. V takovém provozu jako je skládka, se se zařízením typu třídičky počítá,“ říká předseda představenstva společnosti DEPOS.

Brána bývalého Dolu Barbora. Plánována je zde stavba spalovny i průmyslové zóny.
Stát nevzdává boj o spalovnu, věří, že na ni sežene peníze

Jak tento závod o to, kdo dřív postaví třídičku, dopadne, ukáží nejbližší roky. Města a obce na Karvinsku by se každopádně měla na nějakém způsobu řešení zpracování odpadů dohodnout. Ročně se v okrese vyprodukuje zhruba 60 tisíc tun komunálního odpadu, který po roce 2030 nepůjde jen vysypávat na skládku. Plánovaná havířovská třídírna směsného a separovaného odpadu by mohla zpracovávat až 95 tisíc tun odpadu za rok.