Doplňují ji i fotografie jakési ženy s nařízenou ochranou dýchacích cest sedící na lavičce před některým ze zdejších podniků. „Jeb.á baba…“ komentuje osobu označovanou za udavačku jeden z pivařů. Ti mají U hodin docela na výběr: Kovárna se orientuje na nošovické, Pajda na ostravské, Segal na řemeslné, nekoncernové pivo, Honzík k čepovanému do kelímku nabízí pizzu a jiné pokrmy. Když je hezky, bývá tady rušno.

„Jezdili tu čtyřikrát denně,“ říká o strážnících servírka ve výdejním okénku největší restaurace, Kovárny. Ta má zahrádku obehnanou páskou značící zákaz vstupu a lavice i stoly složené pod střechou. Sezení neumožňují ani Honzík, Segal a Pajda (kde klientelu přímo žádají, ať se neshromažďuje).

Strážníci: Lokalita U Hodin byla vytipována

„Pivo mně onehdy vyšlo na 335 korun!“ navazuje Rosťa, o kterém se dá mluvit jako o štamgastovi. Pětatřicet dává za Radegast a tři sta platí pokutu městským policistům za porušování opatření proti koronaviru. Jeho názor je, že se „bonzačka“ asi mstí některému z provozovatelů podniků či hostů.

Hlídkám však není v souvislosti s lokalitou U hodin v Mariánských Horách „bonzáků“ zapotřebí. „Byla vytipována jako místo možného četnějšího porušování vládních nařízení, zejména shlukování osob i konzumace alkoholu na veřejnosti. Kontroly budou nadále,“ uvádí mluvčí strážníků Jindřich Machů.

Perličku pak představuje telefonní číslo na plakátě upozorňujícím na udavačku. Je dopsané rukou, každopádně funkční a na mobil člověka, který chodí k „hodinám“ sám na pivo. „Nějaký dobrák od kosti! Hned se tam jdu podívat,“ prohlásila oběť drsného žertíku – patrně kamarádů z mokré čtvrti.

Smysl pro humor ale rozhodně dochází provozovatelům podniků v komplexu U hodin, nadávají na „vládu mrzké lůzy“ a samé zákazy. „Musíte být dostatečně vyčůraní, pivo vám prodat můžu, ale pustit na záchod nesmím. A bez výjimky nepustím. Tak to zohledněte ve volbách,“ vzkazují od Segala.

„Je mi povědomá. Když jsem dělala v restauraci na Korunní, myla tam chvíli nádobí a pak šla do kriminálu,“ tvrdí o údajné udavačce prodavačka v trafice. Před níž je vylepený leták taktéž. Bonzování na sídlišti v Mariánských Horách se řeší i na sociálních sítích; lidé tomu rozhodně vůbec nefandí.

A přidávají své zkušenosti s tímto za komunistů hojně rozšířeným jevem, poptávají třeba totožnost udavače z okolí Bajkalské ulice v Porubě. „Mně by zajímal udavač z Čs. exilu z Poruby. Policajti mi říkali, že v každém baráku je minimálně jeden, co volá každý den,“ poznamenává Nikola Sobolová.