Zatím ještě bojuje. Tu a tam vyrašila zelená větvička plná nového jehličí. Odborníkům je ale jasné, že to nestačí. Tohle budou poslední Vánoce krnovského smrku.Krnované, kteří mají představu ideálních Vánoc spojenou s dokonale symetrickým, vitálním a zeleným smrkem, mu už vymysleli řadu posměšných přezdívek.

Gustav Santarius
Krnov prožil podzimní pohádku. Cílem je postup, řekl Santarius

„Rozhodně si tento letitý smrk nezaslouží, abychom jej teď, na sklonku jeho života, označovali jako "koště", "smeták" nebo jinými hanlivými výrazy. Pokud si potřebujete ulevit, raději vám posloužím já. Jsem zvyklý,“ přihlásil se k zodpovědnosti za nazdobení chřadnoucího smrku starosta Krnova Tomáš Hradil.

Nejkrásnější strom, ale za tmy

„Tohle že je vánoční výzdoba? Spíš vypelichané koště! Kdyby to bylo na mě, tak ta ostuda z náměstí zmizela už dávno,“ lamentovali pracovníci technických služeb, kteří z náměstí odklízeli zbytky jiného stromu. Listnatý strom vedle vánoční světelné brány se rozlomil pod tíhou sněhu a poryvů větru.Komunita diskutujících na facebooku je rozdělená, zda odumírající smrk je z estetického hlediska opravdu vhodný vánoční symbol.

Pedagog, výtvarník a zakladatel soukromé Základní umělecké školy ZUŠ s.r.o. převzal ocenění jako osobnost roku 2015 za přínos kultuře Krnova.
Odešla významná osobnost Krnova, pedagog Drahomír Malovaný

„Snad už příští rok budeme mít na náměstí krásný vánoční strom a ne toho suchého chudáka,“ argumentují diskutující, kteří ve smrku vidí jen vypelichané koště. Je jim líto, že Krnov letos nemůže pomýšlet na vítězství v soutěži měst o nejkrásnější vánoční strom. Jiní argumentují, že vánoční strom se přece má hodnotit až po setmění, když se rozsvítí jeho dekorace.

Ve tmě je krnovský smrk úžasný. „Vypadá skvěle, i když je na tom tak špatně. Pamatuji na poslední „dovážené" uřezané stromy. Tehdy jsme jim říkali živý. Ani po nazdobení nebyly hezčí, než ten náš opravdu živý,“ ohlížejí se Krnované pamětníci do historie vánočních stromů.

Smrk na náměstí přečkal i povodně

Také starosta Krnova Tomáš Hradil připomenul, že tento vánoční strom už ledacos pamatuje. „Je na sklonku svého života a podle toho tak vypadá. Přežil velké povodně v roce 1997, kdy celé náměstí bylo pod vodou. Získal si nás v posledních letech svou vánoční výzdobou a každý rok jsme se těšili na jeho slavnostní rozsvícení. Přijímám a respektuji kritiku za to, že jsme jej letos naposledy chtěli nazdobit. Řezaný strom by vypadal mnohem lépe a chápu, že je to pro některé z vás o to víc frustrující, když se nám adventní program zredukoval vlastně jen na výzdobu centra,“ omluvil se starosta spoluobčanům, které pohled na chřadnoucí vánoční strom pohoršuje.

Okamžitě mu vyjádřili podporu fanoušci ekologických Vánoc a zdobení živých stromů. „Pane starosto není ostuda nazdobit strom, který stále žije. Ostuda by byla, kdyby jste nazdobili uřezaný strom. Hlavně že nemá na sobě ty kýčovité ozdoby, které známe z televize z USA. V jednoduchosti je krása,“ podpořili fanoušci stříbrného smrku Tomáše Hradila.

V Heřmanovicích na první adventní neděli pořádají tradiční pouť na počest patrona obce, sv. Ondřeje.
Tajemství kříže svatého Ondřeje aneb k partě X-menů patron Heřmanovic nepatří

O vánočních stromech v Krnově toho nejvíc ví Ivan Vrátný, jednatel Lesní správy města Krnova. „Lesní správa od svého vzniku v roce 1993 až do roku 2012, než dorostl dnes již odumírající smrk, zajišťovala každoročně živý strom na náměstí. Zpočátku jsme je brali z městského lesa. Později to byly stromy, které darovali občané Krnova. Jednalo se převážně o stromy, které ohrožovaly jejich nemovitosti. Tyto stromy měly většinou tu chybu, že neměly rovný kmen a tak se je ne vždy podařilo ideálně usadit do kotevního otvoru na náměstí,“ zavzpomínal Ivan Vrátný, jak krnovští lesníci sklízeli kritiku za estetické vady řezaných vánočních smrků.

„Vždy jsem se jim snažil vysvětli, že se jedná o živý organismus, který se vyvíjí na základě přírodních podmínek a že ani nikdo z nás není úplně dokonalý. Krása stromu stejně vynikne až po nazdobení a jeho rozsvícení. Vlastní strom pak slouží jen jako kostra k uchycení výzdoby,“ vysvětlil Ivan Vrátný, proč využití dožívajícího přírodního stromu považuje za nejlepší variantu.

Mšice smrkové jsou potvory

Spoustu běžných smrků v krnovských lesích a parcích zlikvidoval kůrovec v kombinaci s dalšími škůdci, chorobami a houbami. Mšice smrková je specializuje na smrky stříbrné.

„Na vině je pravděpodobně mšice smrková. Ta napadá častěji smrky vysazené ve městě, než v lesních porostech. Na její přemnožení mají vliv především mírné zimy a dlouhodobý nedostatek vody v mikroklimatických podmínkách městské zeleně,“ komentovala situaci přesně před rokem Petra Mužíková z krnovského odboru životního prostředí, když se na vánočním smrku poprvé projevilo rozsáhlé prosychání.

Oběť klimatické změny?

Nástup extrémního přemnožení mšice smrkové se v České republice časově shoduje s nástupem „suché pětiletky“ v roce 2015. Mšice může být dalším poslem klimatických změn.

„Přemnožení mšice smrkové na jaře 2015 představuje její dosud nejmasivnější výskyt známý z území Česka,“ uvádí článek na webu ministerstva zemědělství s tím, že přemnožení mšice smrkové je vázáno výhradně na okrasné smrky stříbrné ve městech.

V lesích se mšice smrková sice také vyskytuje, ale v tak zanedbatelném množství, takže tam stromům nezpůsobuje znatelné poškození.