Kliknutím zvětšíteVyjde-li miliardový projekt společnosti RT Torax na Nové Karolině i přestavba výškové budovy v Ostrčilově ulici, získá Ostrava dva nové architektonické skvosty a orientační body. Jak ale Deník detailně rozebral v nedávné analýze, realizaci plných 238 metrů vysokého Ostrava Toweru spousta lidí nevěří – pravdu ukážou příští týdny.
A také přestavba objektu na adrese Ostrčilova 4, o jehož statice se dlouhá léta vyprávělo značně nechvalně, má před sebou ještě spoustu kroků a nástrah.
Investiční záměr města však potvrdil technické možnosti přestavby a studio světoznámé architektky Evy Jiřičné budově vtisklo novou tvář. „Do projektu jsme šli s očekáváním, zdali vůbec najdeme cestu, jak budovu rekonstruovat, a přitom do ní dostat smysluplné funkce. Prvním a stěžejním úkolem proto bylo prověření dlouho zpochybňovaných technických aspektů, statiky, požární bezpečnosti, výšky pater,“ vysvětlil primátor Ostravy Tomáš Macura.
Zůstane jen skelet
O komfortu následného využití má však pochybnosti opoziční zastupitel Josef Babka. „Jestliže zůstane zachována výška stropů jednotlivých bytů, nebudou světelně vyhovovat,“ poukazuje zastupitel na jeden z nešvarů původního objektu.
Mrakodrap přitom bude nutné odstrojit na pouhý skelet, demontovat se budou závadné azbestové panely a přistavovat se bude nový tubus se schodištěm a výtahy, aby dům v budoucnu splňoval všechny požární normy vícero únikových cest. Dokonce se počítá i s přístavbou 23. patra, v němž má být kavárna s terasou a výhledem na město.
Už z toho vyplývá, že nepůjde o levnou, avšak ani nikterak předraženou záležitost. Přestavba mrakodrapu má vyjít na 331 milionů korun, tedy stejně jako například výstavba parkovacího domu u krajského úřadu. Oproti tomu demolice by podle odhadů stála asi 80 milionů.
Obavy opozice
„Nová stavba by znamenala další náklady. Například cena novostavby Laubů se třemi patry parkování a 85 byty se očekává velmi zaokrouhleně kolem půl miliardy korun,“ srovnává náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová, podle níž je ale podstatné spíše to, že nový výškový dům by v daném místě už nebyl reálný. „A likvidace takovéhoto množství odpadu z demolice je neekologická, pakliže obdobně totéž máte znovu postavit,“ soudí Bajgarová.
Návrh architektů počítá s rohovými balkony se zelení, prosklenou fasádou, nejmodernějšími prvky. Počítá se tam se 76 byty od malých 1+kk až po ty exkluzivní v horních patrech. „Město už přišlo s projektem zapojení soukromého investora do projektu na Laubech. Výsledek? 92 tisíc korun za metr čtvereční bytu, když běžná cena na trhu je 30 až 40 tisíc. Jak to bude tady? Jsem zastáncem toho, že byty mají být dostupné. Nesmí to dopadnout jako na Laubech,“ varuje opoziční zastupitel Lukáš Semerák, který se zamyslel i nad letitým dilematem stavby. „Pokud chcete zachovat bruselskou architekturu, tak v tomhle případě při odstrojení celého baráku jde do kopru. Pokud je cílem zachovat výšku, pak říkám dobrá, ale proč jej neshodit a nepostavit znovu levněji?“
Za dva roky
Také ve veřejné diskusi, kterou město uspořádalo on-line, padlo mnoho protinázorů, především kvůli výrazné změně architektury budovy. „A jde samozřejmě o naprosto relevantní připomínky,“ přitakává ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) Ondřej Vysloužil. „Je však nutno brát v úvahu i to, že nový vzhled do velké míry vychází z navržených funkčních a technických řešení, díky kterým lze tuto budovu v její stávající výšce zachránit,“ vysvětlil.
Kromě samotné rekonstrukce mrakodrapu se počítá s výstavbou parkovacího domu za asi šedesát milionů korun. Přestavba by mohla začít v roce 2023.
K TÉMATU
Tři otázky pro… Zuzanu Bajgarovou, investiční náměstkyni ostravského primátora:
Jaký bude další postup?
Aktuálně dokončujeme participaci s veřejností a v následujících dvou týdnech budeme vyhodnocovat výstupy, které zapracujeme do další přípravy. Začneme také připravovat tzv. standardy pro stavbu, kdy nadefinujeme očekávání od objektu, jako je vzhled, kvalita, technologie, energetický standard a další a zhotovitel má za úkol je naplnit, zpracovat projektovou dokumentaci a následně stavbu zrealizovat. Na základě zpravovaných podkladů pak bude zahájena veřejná soutěž na investora/zhotovitele.
Je definitivně rozhodnuto o přestavbě podle návrhu architektů Jiřičné a Vágnera?
Definitivně to lze říci, až bude výběr investora ukončen a po uzavření smlouvy. V této chvíli je základní interní dohoda na výše uvedeném postupu, který však musí být rozpracován a předložen k rozhodnutí o zakázce orgánům města.
Jestliže se pro konkrétní zadání nepodaří sehnat soukromý investor, aby stavba v avizovaném roce 2023 mohla začít, je připraveno město projekt realizovat na své náklady?
Toto je scénář C, pakliže se nám nepodaří najít nyní investora, město má zájem samo zpracovat projektovou dokumentaci a postupovat dle modelu Lauby, případně pak projekt realizovat samo, to by však bylo k rozhodnutí zhruba za dva roky po získání stavebního povolení.
Co o rekonstrukci mrakodrapu říká opozice?
Josef Babka, opoziční zastupitel (KSČM)
Variant, které byly předloženy, byla už celá řada. Mně osobně se líbilo snížení budovy a užívání formou malobytů. Obávám se, že podle tohoto projektu, byť jej dělá světová architektka, nebude vyhovovat světelnost bytů. Ta je skutečně nízká. Také cena se mi zdá poměrně podhodnocená – budou tam muset být nové tubusy na výtahy a další prvky. Celkově mě překvapilo, že po desítkách let, kdy byl dům kritizován kvůli statice, dnes všichni prohlašují, jak ji má perfektní, a dokonce lze jedno patro ještě přistavět. Přese všechno mnou vyřčené bych ale i já preferoval přestavbu a nové využití před demolicí.
Lukáš Semerák, opoziční zastupitel (Ostravak)
Jako obvod jsme se k tomu už před sedmi lety stavěli čelem. My si tehdy nechali udělat odborný odhad Technickým a zkušebním ústavem stavebním, který říkal, že stávající konstrukci lze zatížit pouze určitým způsobem. Takže buď tamní byty budou třikrát dražší, než kdyby se dům zboural a postavil znovu, nebo se budova sníží na polovinu, aby je konstrukce unesla. Zkrátka nám vždy přišlo lepší postavit jej znovu. I teď je otázka co z návrhu zůstane v další fázi, až se studie podrobí projektu. Studie se mi líbí, ale veřejné peníze nejsou na extravagantní věci a město si nemůže hrát na developera.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
