Jsou tři hodiny odpoledne, blížím se do centra Ostravy, prakticky stačí jít za zvukem hudby, která stále zesiluje. V Zámecké ulici už řinčí naplno přes zesilovač kytara, kterou má v rukou Mariusz Goli. Po chvíli už se ocitám v centru dění.
Malá scéna je obklopena hlavně dětmi, které spontánně prožívají vystoupení klauna z Teatru Jasie.
Kousek dál si děti pískují obrázky, kam se člověk podívá je nějaký stánek, s jídlem nebo různými drobnostmi. Od hlavní scény na Masarykově náměstí se právě line muzika, která by se dala nazvat jako balkánský bigbít. Lovesong Orchestra svými chytlavými skladbami rozhýbal a roztančil nejednoho diváka.
Nestíhám doposlouchat druhou skladbu a zprava se ozývá zvuk bubnů. To prochází menší rytmická skupinka mladých mužů a žen oblečená ve fialových tričkách s nápisem Festival v ulicích Ostrava.
V sobotu 26. června 2021pokračoval druhým dnem v Ostravě Festival v ulicích.
Vracím se zpět, procházím okolo stánků Technické univerzity Vysoké školy Báňské Ostrava, které jsou doslova obsypány malými i velkými návštěvníky. Opodál se připravuje akrobatický cirkus. Přesunuji se na křižovatku ulic Kostelní a Střelniční, kde se chystá zahrát svou poslední píseň Pavel Helan. Ve chvíli, kdy ji oznamuje, jeho hlas v reproduktoru zmlkne. Přechází s kytarou blíže k okolo stojícím a říká, že se mu právě vybila baterie. „Tak teď to aspoň bude jako čistokrevný busking,“ dodává s úsměvem.
Muzika se line z dalších koutů, nestíhám dojít ani na Kuří rynek, kde mají hrát další muzikanti, protože na „Masarykáči“ se pořád něco děje. Na rohu u Muzejní ulice zní country v podání Libora Žíly Tuláka, pod podloubím, zejména děti navlékají z barevných kamínku náramky v barvách ostravského festivalu.
Vtom se na náměstí objevuje jakýsi obrovský barevný delfín či co a za ním další obrovitá ryba. Pozornost dětí se ihned obcí tím směrem. Kdo by si poprvé v životě nechtěl pohladit něco takového! Mezitím v dalším rohu náměstí, u Poštovní ulice, začíná své vystoupení polský mistr úniku Kacper. Je vtipný, kdybych měl více času, určitě bych vydržel až do konce.
Znovu se přesunuji k Malé scéně, která patří Moravskému folklornímu souboru Ševčík. Lidi se náramně baví, a nejen tady. Opodál už velký hlouček lidí sleduje ohňovou show. Na hlavním pódiu chvíli poté začíná Slam Poetry, neboli pouliční poezie. Zahajuje opravdová špička v tomto odvětví – Anatol Svahilec.
Na Malé scéně v tu chvíli zapojují děti do různých her Ája a Jinálek. Znovu se objevují obří ryby, bubeníci, u Potrefené Husy hrají Yellow Socks, programy a vystoupení se střídají, není šance všechno stíhat.
Vzdávám to, a pomalu centrum Ostravy opouštím. Kolem mě proudí dav – není divu. Myslím, že každý si na letošním Festivalu v ulicích v Ostravě našel to své.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
