Vody přibylo v přehradách i řekách, ale chybí ve studnách

Podle vedoucího vodohospodářského dispečinku Povodí Odry Jiřího Pagáče přispěly k zaplnění přehrad dešťové srážky i podzimní chladnější počasí, kdy se na rozdíl od letních měsíců voda z nádrží už téměř nevypařuje.

„Více vody protéká v současnosti i v řekách našeho povodí. Určitě by ale bylo dobře, kdyby ta nastávající zima byla bohatá na sníh a doplnily se i zásoby podpovrchové vody. Té je nejen v našem kraji na mnoha místech po suchém létě stále nedostatek," upřesnil Jiří Pagáč.

Nejvíce je v současnosti zaplněna přehrada Olešná (zásobní prostor této přehrady je zaplněn vodou ze dvaadevadesáti procent). Zhruba před měsícem přitom byla zaplněna jen z pětašedesáti procent.

Vody výrazně přibylo i v dalších přehradách pod Beskydami. Platí to pro Morávku, Žermanice i Těrlickou přehradu. „Přehrada Šance je v současnosti zaplněna vodou jen ze čtyřiapadesáti procent. Nemůže za to ale nedostatek srážek. V přehradě se musí uměle udržovat nižší hladina vody kvůli stavebním úpravám, které se nyní provádějí," upřesnil vedoucí vodohospodářského dispečinku Povodí Odry.

Shodně, ze sedmaosmdesáti procent, jsou zaplněny Slezská Harta a Kružberk, tedy přehrady, do kterých stéká voda z Jeseníků.

Vyšší průtoky jsou podle vodohospodářů patrné i v řekách a potocích. Například řekou Ostravicí v Ostravě protéká v těchto dnech sedm krychlových metrů za sekundu, což znamená 270denní vodu (statistické číslo, které vypovídá, že takový průtok bývá ve zmíněném případě 270 dnů v roce. Čím vyšší číslo, tím méně vody v řece teče pozn. red.).

Jak jsou zaplněny přehrady v kraji?

V prvním sloupci jsou údaje o naplnění vodních nádrží v povodí Odry k 19. říjnu, ve druhém sloupci naplnění přehrad k 20. listopadu letošního roku. Více na www.pod.cz.

*(nižší hladina je udržována kvůli stavebním pracím)

Karvinsko: voda je jen ve větších hloubkách

Také na Karvinsku se projevuje sucho tím, že ve studnách není voda. Záleží však na tom, jak je studna hluboká.

Například Molinovi z Karviné-Hranic mají studnu hlubokou asi dvanáct metrů. A momentálně je vyschlá.

„Sice vodu ze studny nepoužíváme ani k zalévání zahrady, ale je fakt, že při letošním suchém počasí vodu ve studni nemáme. Když je deštivější období, tak tam nějaký metr vody bývá," řekla Markéta Molinová.

To v hlubších studnách voda zatím je. Rodiče Tadeáše Podstawky mají na pozemku studnu hlubokou téměř padesát metrů, a jak on sám říká, voda se v ní drží i teď, kdy je extrémně suchý podzim.

Frýdecko- Místecko: v Bystřici doufají, že před zimou zaprší

Dlouhodobé problémy s vodou mají obce na Třinecku a Jablunkovsku. Výjimkou není Bystřice. „Letošní rok byl mimořádně suchý. Pokud bych měl shrnout srážky tady u nás, řekl bych, že nic moc. Celý červenec, srpen a počátkem září jsme museli doplňovat naše rezervoáry a samozřejmě jsme museli pomáhat lidem, kteří mají studny. Vodu jsme jim vozili cisternou," připomněl starosta Ladislav Olšar. Na podzim sice přišly vydatnější srážky, ty však situaci nevyřešily.

„Je to tikající bomba. Když je málo vody, dá se to označit za druh přírodní katastrofy. Momentálně se zdroje doplňují, doufáme, že ještě pořádně zaprší, než přijde pořádná zima," pravil Ladislav Olšar. „Mám ale obavy, že spodní vody nejsou vůbec ,nabrané', jak já říkám." Podle bystřického starosty se v posledních deseti letech pokročilo v napojování na veřejný vodovodní řad. Nedostatkem vody pak může být ohroženo sto až dvě stě rodinných domků, tedy zhruba desetina všech domů v obci. 

Novojičínsko: voda je i není

Větší problémy s podzemní vodou na Novojičínsku nejsou. I když je za námi docela suché léto, podzim stavy pomalu dohání, což potvrdil také Lukáš Pavlas z Povodí Odry: „Teď je normální podzim. Je přirozený režim průtoků i deště." Hladiny vodních toků se v okrese pohybují v normálních hodnotách.

Avšak podle aktuálních údajů, které jsou k dispozici na stránkách ČHMÚ, stav podzemních vod v novojičínském okrese stagnuje, případně byl zaznamenán mírný vzestup. Hladiny vrtů, které byly hodnoceny koncem října, se na Novojičínsku pohybují okolo normálu a dlouhodobě stagnují. Třeba na sledovaném místě v Odrách se hladina vrtů pohybuje okolo normálu, místy je mírně zvýšená. V Bartošovicích je hladina dokonce zvýšená.

Obdobně jsou na tom také ti, již používají vodu ze studní. Někteří mají vody dost, někteří jí musí šetřit. Shodují se však na tom, že to je dlouhodobý stav. Pan Pavel z Novojičínska tvrdí, že má vody dost a mohl by ji rozdávat. „Máme dvě studny a obě jsou naplněné. Občas musíme vodu odpouštět, aby nám studny nepřetekly," řekl.

Opavsko: nebyl sníh, není spodní voda

Opava se s nedostatkem spodní vody musí potýkat také. Mimo jiné se s touto skutečností vypořádávají místní zahrádkáři. Zima a velké mrazy ve spojitosti se suchým létem způsobily to, že voda není.

„Jedná se o dlouhodobý problém. Spodní voda chybí. Je to problém posledních asi pěti let. Letošní rok patřil k těm horším. Nebylo moc sněhu, což se samozřejmě odrazilo i na množství spodních vod," poznamenal předseda Českého zahrádkářského svazu Opava-město Lubomír Fišer.

Nejvíce spodní vody je po zimě. Dříve jí podle Fišerových slov byl dostatek až do července nebo srpna. „V současnosti je vody málo i v květnu," vysvětloval. Obecně lze říci, že s nedostatkem musí bojovat téměř všechny zahrádkářské osady v Opavě.

„Před pár lety jsme kvůli vodovodnímu zákonu museli provést registraci všech studen. Při pohledu do skruží šlo poznat, že dříve se držela hladina výše. Dneska je ryska podstatně níže," pokračoval. Byť se zahrádkáři snaží ušetřit doslova každou kapku, Lubomír Fišer tvrdí, že i tak má Opava velké štěstí: „I když je spodní vody málo, můžeme být rádi, že vůbec nějakou máme. Největší zásobárna je pod Jaktaří. Momentálně, kdy koryto řeky Opavy připomíná spíš korýtko, je i tato zásobárna důležitá."