Ve wikipedii je u jména Vladimír Blucha uvedeno: regionální historik, geograf, kronikář, vlastivědný pracovník a pedagog, který napsal řadu článků a několik knih o historii Krnova. Málo se ale o něm ví, že býval také sportovec a spoluzakladatel poválečné hokejové tradice v Krnově. Byl také bojovníkem za obnovení okresu Krnov.

Téměř třicet spolupracoval s týdeníkem Region a krnovským Deníkem, kde vycházely jeho články o historii. Například se mu podařilo objevit jedinou známou fotografii rudoarmějců, kteří osvobozovali Krnov v květnu 1945. Pořádal vlastivědné přednášky nejen v krnovské knihovně nebo v muzeu, ale navštěvoval také základní a střední školy, aby s mladou generací diskutoval o historii.

Pan Vladimír Blucha se narodil 6. července 1931 v Mokrých Lazcích na Opavsku. Německé úřady ve vládním obvodě Opava v Sudetech ho v roce 1938 přejmenovaly z Vladimíra na Waldemara. Na konci války, když přišla do Mokrých Lazců fronta, vyhořel pronajatý domek, ve kterém Bluchovi bydleli.

V červnu 1945 se s rodiči přestěhoval do Krnova. Jeho třída patřila k prvním českým studentům, kteří v roce 1950 odmaturovali na krnovském gymnáziu. Získal kvalifikaci jako učitel pro 1. až 5. ročník. Po základní vojenské službě pracoval na Okresním národním výboru v Krnově, kde byl až do roku 1960 inspektorem pro kulturu. Těžce nesl, když okres Krnov zanikl.

V letech 1965 až 1969 byl krnovským kronikářem. O tuto funkci přišel, protože pravdivě zaznamenal vpád polských a později sovětských vojsk do Krnova. Jeho nástupce stejné události zapsal do kroniky normalizačním jazykem. Díky tomu má Krnov události let 1968 a 1969 v kronice zaznamenané dvakrát. Jednou jako Bluchovo autentické svědectví, a podruhé jako bratrskou pomoc vojsk Varšavské smlouvy.

Po Listopadu 1989 se Blucha opět stal krnovským kronikářem, takže zápisy 1990-2000 jsou opět literárně ztvárněny jeho osobitým stylem. Byl čestným členem Matice slezské a řadu let předsedou jejího krnovského odboru.

V roce 1986 zorganizoval v Krnově česko-slovensko-polskou numismatickou konferenci. Jeho významným počinem bylo také zorganizování česko-polského vlastivědného sympozia s partnerskými městy Prudnik a Głubczyce, a to v roce 1995 a 2003.

Jeho zájem o historii jej přivedl k napsání mnoha článků i knih.

K vysoce ceněným literárním počinem Vladimíra Bluchy je vydání knihy Historie Města Krnov, což jsou vlastně první česky psané dějiny Krnova. V knize Velký požár popsal život v v Krnově v 18. století, do kterého v roce 1779 zasáhl nejtragičtější požár v historii města.

Kniha Město mezi dvěma řekami je výpravná ilustrovaná publikace o minulosti i současnosti Krnova. Kniha Vysoké nebe vysvětluje udržení českého jazyka na Krnovsku. V knize Řeka mého rodu a rod mé řeky dává do souvislosti historické události s osudy svých předků, kteří po generace žili na břehu řeky Opavy.

V rámci projektů českopolské spolupráce vydal knihy Králův syn o působení opavských Přemyslovců na Krnovsku, Klíč k domovu nebo Příběh bronzových rolniček v újezdu Kyrnow. Je také spoluautorem knih Prožil jsem krásný život o příslušnících Stráže obrany státu na Krnovsku v roce 1938 a Město královského nástroje, která dokumentuje stavbu varhan v Krnově.

V roce 2017 Vladimír Blucha převzal cenu za celoživotní přínos kultuře města Krnova. O rok později byl nominován na osobnost Moravskoslezského kraje.

"Pan Vladimír Blucha je pro mě jedna z největších osobností poválečné historie našeho města. Když se řekne "historie Krnova", automaticky se mi jako první vybaví právě jeho jméno a jistě to tak dlouho bude. Ještě loni jsem se s ním osobně setkal. Dnes už mezi námi není. Do nebe mu posílám jedno velké poděkování za vše, co pro Krnov udělal," napsal na svém facfebooku starosta Krnova Tomáš Hradil.