Žháře z Vítkova propustili z věznice na Mírově

Propuštění dvojice provázela přísná bezpečnostní opatření. Bližšímu přístupu k areálu zamezovali strážní vězeňské služby se služebním psem. Samotný vstup do věznice zakrýval hasičský vůz.

Oba propuštěné odvezl jejich obhájce Ladislav Myšák. Aby ani jeden z propuštěných nebyl vidět, nasedli do vozu za hasičským autem. Při odjezdu z věznice vůz projel kolem skupiny novinářů. Ti propuštěné nemohli spatřit, ve voze byli zakryti.

Ve stejnou dobu byla z mírovské věznice propuštěna i skupinka dalších několika vězňů. Někteří spolutrestanci se s nimi rozloučili pokřikem a tleskáním.

Sedmiletá podmínka a splácení škody

O podmínečném propuštění Václava Cojocaru a Ivo Müllera rozhodl ve čtvrtek 11. května Okresní soud v Šumperku. Zároveň jim stanovil sedmiletou podmínku. „Máme za to, že splňujete všechny podmínky, které zákon vyžaduje. Soud stanovil maximální zkušební dobu, kdy se musíte řádně chovat, zejména plnit zákonné podmínky vyplývající z uloženého dohledu probačního úředníka,“ uvedl při vynesení rozsudku soudce Lubomír Kozák.

Oba propuštění se musí do tří dnů dostavit do střediska probační a mediační služby a hradit škodu, kterou trestným činem způsobili.

Soud v Šumperku pustil dva žháře z Vítkova na svobodu

Líčení před okresním soudem se oba muži neúčastnili osobně, ale prostřednictvím videokonference z mírovské věznice. „Jsem si vědom toho, co se stalo. Chtěl bych se zařadit do společnosti, dokázat, že to venku zvládnu. Chtěl bych mít opět řádný život, pomoci rodině. Vyzkoušel jsem si to při přerušení výkonu trestu, myslím, že to zvládnu. Chtěl bych zase fungovat jako normální člověk,“ řekl Václav Cojocaru.

„Před více než čtrnácti lety jsem udělal něco, co skončilo velkou tragédií, ublížil jsem spoustě lidí na těle i duši. Je mi to moc líto. Měl jsem spoustu let na to, abych si všechny skutečnosti uvědomil. Vím, že to nebude lehké, ale věřím ve své schopnosti. Mám okolo sebe rodinu a lidi, co mě mají rádi, kteří mi pomohou,“ uvedl Ivo Müller.

Dobré chování ve věznici i pozitivní znalecký posudek

Ve prospěch obou mužů hovořil znalecký posudek i dobré chování ve vězení. Mají příslib zaměstnání i rodinné zázemí. Státní zástupce konstatoval, že muži splnili zákonné podmínky pro podmínečné propuštění. „Pokud budete chodit do zaměstnání, což bude soudem zcela jistě sledováno, očekávám, že valná část mzdy půjde, možná celoživotně, na úhradu škod,“ poznamenal státní zástupce Tomáš Horák.

Podle obhájce odsouzených Ladislava Myšáka soud rozhodl správně. Ve spisu je podle něj spousta důkazů, že se jeho klienti polepšili a opakování činů, za které jsou ve výkonu trestu, už nehrozí. Rodina, na niž oba muži před lety zaútočili, se podle něj už nemá, čeho bát.

„Absolutně to vylučuji. Kluci mají spoustu jiných starostí, než kontaktovat rodinu a jakkoli, byť verbálně, jí komplikovat život. Jsou si vědomi, že zničili život spoustě lidem,“ řekl po čtvrtečním vynesení rozsudku.

Žhářský útok nejhůře odnesla malá Natálka

Žhářský zločin se stal v noci na 19. dubna 2009 ve Vítkově na Opavsku. Provedli jej čtyři pravicoví radikálové. Do obydlí, v němž se nacházela početná romská rodina, vhodili tři zápalné láhve. Uvnitř spalo osm lidí, včetně dětí.

VIDEO: Rozsudek v kauze Vítkovských žhářů rozdělil město na dva tábory

Molotovovy koktejly drželi v rukou David Vaculík, Ivo Műller a Václav Cojocaru. Jaromír Lukeš, označovaný jako hlavní organizátor, čekal v autě, kterým přijeli.

Při následném požáru byli zraněni tři lidé. Nejhůře dopadla tehdy ani ne dvouletá Natálka, která utrpěla popáleniny třetího a čtvrtého stupně na bezmála osmdesáti procentech těla. Její přežití označili lékaři za zázrak. Následky si ponese po zbytek života.

U soudu padly vysoké tresty: dvakrát 20 a dvakrát 22 let

Hlavní líčení začalo u Krajského soudu v Ostravě v květnu 2011. David Vaculík a Jaromír Lukeš nevypovídali. Ivo Műller a Václav Cojocaru se ke vhození láhví přiznali a detailně popsali, co se osudného dne stalo. Oba však důrazně popřeli, že by cíleně útočili na dům, ve kterém se nacházeli Romové.

Několikrát zopakovali, že původně vůbec nevěděli, kam jedou. Vše prý naplánoval Lukeš. Až těsně před Vítkovem se prý dozvěděli, že má jít o opuštěný chátrající dům, který slouží Romům jako sklad kradených věcí. Oba také několikrát vyjádřili lítost nad tím, že došlo ke zranění holčičky.

V říjnu Krajský soud v Ostravě vynesl tresty. David Vaculík, Ivo Műller a Jaromír Lukeš byli odsouzeni ke dvaadvaceti rokům vězení, Václav Cojocaru dostal dvacet let. Vrchní soud v Olomouci následně Ivo Műllerovi v rámci odvolacího řízení trest snížil o dva roky na dvacet let. Do trestu se počítá i doba strávená ve vazbě.