Parádní úrodu jde vypěstovat i v zahradě plné písku. Zkuste jahody a levanduli

Písčitá půda obsahuje hodně malých hrubých částic a velmi málo větších a hladkých části jílu. Mezi její výhody patří dobrá prodyšnost, také se velmi rychle zahřeje a zůstane „teplá“ i po dešti, navíc je snadné v ní rýt již velmi brzy na jaře i pozdě na podzim. Tím ale výčet kladů končí.

Písčitá zahrada, kterou 10 let nikdo nezaléval:

„Písčitá půda je opakem jílovité. Jako hlavní problém k řešení se jeví velmi špatné zadržování vlhkosti a tepla. Dokonce i po vydatném zalévání se voda může vytratit během několika hodin,“ říká Jitka Nováková ze spolku Permakultura.

Jílovitá zahrada potřebuje méně vody a víc vzduchu. Okopávat za vás můžou žížaly

Současně s vlhkostí ale z půdy odchází i mnoho živin, voda je vyplavuje hlouběji, než kam dosáhnout kořeny většiny pěstovaných rostlin. Na takových půdách mají zkrátka plodiny neustále nedostatek vláhy a výživy.

Kromě nejlehčích písčitých půd existují také písčitohlinité půdy. Jsou o něco těžší než první, protože obsahují o něco větší množství jílových částic (5 až 25 procent), a proto v nich voda setrvává o něco déle, jinak jsou vlastnosti podobné jako u půd písčitých.

Propojte zrníčka písku

„Doporučuji dodávat organickou hmotu, která bude postupně působením rozkladných organismů ‚slepovat‘ zrnka písku k sobě. Do písčitých půd proto zarývejte organickou hmotu, jako jsou hnůj, rašelina či kompost,“ doplňuje Nováková.

„Současně s aplikací přírodních hnojiv lze vysévat plodiny vhodné pro zelené hnojení. Jejich vršky se nesklízejí, ale zaorávají, čímž se půda obohacuje o organickou hmotu a dusík,“ radí zahradní designérka Aneta Křováková. V důsledku dobré propustnosti vzduchu se totiž organická hmota v písčitých půdách rychle rozkládá.

Jak si poradit s kyselou půdou na zahradě? Některé z našich tipů vás překvapí

Nejoptimálnější, ale nejdražší možností, s níž lze půdu proměnit na písčitohlinitou během několika sezon, je zapravit do ní jakoukoli rašelinu. Vrstva by měla dosahovat alespoň 5 centimetrů, nejlépe však 7 až 8 centimetrů. Ještě radikálnějším, obtížnějším a nákladnějším způsobem, jak mechanicky zlepšit strukturu písčité půdy, je úplné odstranění její horní vrstvy o tloušťce 10 až 20 centimetrů a nahrazení úrodnou půdou.

Nech půdu žít! Aneb, co by měl vědět každý správný zemědělec:

Zeleninová i okrasná zahrádka na písčité půdě vyžadují neustálou péči. Chcete-li co nejvíce zachovat vlhkost, musíte zajistit pravidelné zavlažování. Vyzkoušejte třeba hydrogel, který ukládá vodu a živiny, čímž snižuje četnost a vydatnost zálivky, a v případě potřeby je znovu vydává.

„Každé jaro také vydatně mulčujte. Dramaticky tím snížíte odpařování, zachováte v půdě vlhkost a ochráníte kořeny před vysokými teplotami,“ upozorňuje Křováková.

Co pěstovat v písčité půdě

„Při pěstování v suché půdě mají rostliny buď přirozenou schopnost přežít v suchých podmínkách, anebo jsou schopné ukládat vodu v kořenech či listech. Nicméně je důležité si uvědomit, že i tyto rostliny potřebují vodu, zejména v období růstu a květu,“ dodává Křováková. Skvěle se podle ní hodí levandule, kakost, šalvěj či tymián.

Pokud ale také přemýšlíte o tom, co zasadit na písčitou půdu z ovocných rostlin, vyberte si odrůdy, které milují kyselejší půdy, třeba většina druhů jahod prosperuje i na chudých půdách. Stačí je přihnojit na jaře, během květu a po sklizni.

Chybu neuděláte ani s malinou, černým a červeným rybízem, borůvkou, rakytníkem či angreštem. Těm zase pro bohatou úrodu stačí jarní doping organických hnojiv.

Jak vyzrát na podmáčenou zahradu? Zkuste drenáž a vyvýšené záhony

Vysokými výnosy se mohou pochlubit brambory, mrkev a ředkvičky, jimž se stanoviště s lehkou a dobře prodyšnou půdou líbí. Z ovocných stromů na píscích dobře prosperují švestky, třešně, hrušky nebo meruňky.

Z okrasných se na písku dobře cítí a výborně snášejí sucho i kyselost půdy borovice, tisy a jalovce. Ozdobou vaší zahrady se stanou i půdopokryvné rostliny. Patří mezi ně například huseník, rozrazil, hvozdík, šater, devaterník, barvínek, smil, plicník či rozchodník.