Studie, na kterou ČTK upozornila mluvčí univerzity Tereza Fojtová, vznikla ve spolupráci českých vědců a kanadských kolegů z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu. Výsledky publikoval časopis Cerebral Cortex.

Příznaky deprese lze zaznamenat až u 40 procent těhotných žen. Poznatky Marečkové a jejích kolegů potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky na zdraví potomků může být dlouhodobý. Zároveň poodhalili mechanismus, který by mohl tento jev vysvětlit.

"Na základě předchozího výzkumu, který popisuje sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím a který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme predikovali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku," uvedla Marečková na webu institutu.

Na základě rozsáhlých dat o konkrétních lidech se vědci přesvědčili, že ne každý mozek stárne stejnou rychlostí. U některých lidí z neuroanatomického hlediska dozrává opožděně, u jiných předčasně.

"Když jsme vypočítali věk mozku našich účastníků, všimli jsme si, že zatímco jejich chronologický věk byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let. Rozdíl mezi věkem mozku a chronologickým věkem se tedy pohyboval od -10 do +20 let," vysvětlila Marečková.

Vědci dále zkoumali vztah mezi depresivními symptomy matek během těhotenství, atypickým vývojem mozku a symptomatologií potomků v rané dospělosti. Ukázalo se, že u lidí s většími odchylkami od normálního vývoje mozku - pozitivních i negativních - se objevuje více příznaků úzkosti a deprese.

Složitější modelování pak odhalilo, že u lidí, jejichž věk mozku byl vyšší než chronologický, dokonce zrychlené zrání mozku vysvětlovalo vztah mezi mírou deprese u matek během těhotenství a mírou symptomů úzkostí a deprese u jejich potomků v rané dospělosti.