Nejvíce ohroženou oblastí jsou severní Morava a Slezsko, ale v o něco menší míře také střední Čechy. Vyplývá to ze včera zveřejněného výzkumu Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity ve spolupráci se Zdravotním ústavem v Ostravě. „Největšímu riziku jsou vystaveny osoby přicházející do kontaktu s hlodavci a místy kde se hlodavci vyskytovali, například lidé pracující v zemědělství, lesnictví, myslivci, vojáci, lidé tábořící v přírodě,“ říká Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa.

Zkušenosti s nemocí mají například v opavské Slezské nemocnici. Za poslední měsíce tam léčili několik lidí s touto chorobou. K onemocnění stačí vdechnout vir, který může být obsažený v moči nebo trusu hlodavce. „Inkubační doba se pohybuje od jednoho do tří týdnů,“ řekl nedávno Deníku zdejší primář infekčního oddělení Petr Kümpel.

Příznaky jsou zpočátku podobné chřipce, později se může objevit krvácení, pokles tlaku, bolest ledvin. Nemocní napřed chodí močit málo, posléze naopak až nadměrně. Zda nemoc bude nebezpečná, záleží na včasné léčbě.

Víte, že…

Velmi rozšířený hantavirus v České republice je Tula, jehož nositelem je hraboš polní. Ten se pokládá za málo nebezpečný, protože onemocnění obvykle probíhá podobně jako lehčí chřipka nebo nachlazení. Vážnější průběh onemocnění je působen virem Puumala a projevuje se symptomy podobnými chřipce a onemocněním ledvin. Ten je přenášen lesním hrabošem norníkem rudým. Nejvážnější onemocnění člověka způsobuje virus Dobrava , který přenáší myšice.

Hubení jedem může ohrozit ptáky

Česko v současnosti čelí výraznému přemnožení hrabošů, které působí problémy i zemědělcům. Vedou se proto debaty o jejich hubení nebezpečným jedem. „Opatření je za dané situace nezbytné vzhledem k nebezpečí, jež se dosud nepodařilo zvládnout jinými přijatelnými prostředky. Nově se navíc objevilo možné riziko přenosu chorob z hraboše polního na člověka,“ uvedla k tomu před časem Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Proti je naopak Česká společnost ornitologická, podle níž může aplikace jedu v tuto chvíli přírodě spíše uškodit. Mohou se totiž otrávit i ptáci, kterým hraboši slouží za potravu a důsledkem bude další přemnožení hlodavců. Společnost agumentuje také tím, že je aplikace jedu ve chvíli, kdy už jsou hraboši přemnožení, neúčinná. „Stejně tak je ale v této chvíli neúčinná hluboká orba či aktivita hraboších predátorů. Ve všech případech dojde pouze ke krátkodobému lokálnímu snížení počtu hrabošů. Jejich místa v krátké době nahradí hraboši z okolních pozemků,“ uvedl v tiskové zprávě Petr Stýblo.