Řada pacientů trpících nemocí COVID-19, vyvolanou novým typem koronaviru, vykazuje příznaky neorologického onemocnění, od ztráty čichu až po delirium a zvýšené riziko cévní mozkové příhody. Podle neuroložky Natalie C. Tronsonové z Michiganské univerzity navíc může přispět k trvalejším neurologickým změnám.

Tronsonová se specializuje na způsob tvorby vzpomínek, na roli imunitních buněk v mozku a na to, za nemoc a imunitní reakce na ni může trvale narušit paměť a jak. Ve své nové studii, zveřejněné v The Conservation, se pokusila zjistit, zda může v souvislosti s COVID-19 docházet v budoucnu k častějším případům demence, výpadků paměti a poklesu kognitivních schopností.

Jde o imunitní reakci

"Řadu příznaků připisovaných infekci ve skutečnosti vyvolává imunitní odpověď organismu. Rýmu při nachlazení nezpůsobuje virus, ale reakce imunitního systému na něj. Také pocit nevolnosti, únavu a horečku nespouští sama nákaza, ale aktivace specializovaných imunitních buněk v mozku, zvaných neuroimunitní buňky. Tyto změny v mozku, jakkoli jsou pro každodenní život nepříjemné, jsou v reálu velice prospěšné, protože umožňují organismu odpočinek a sebrání sil na energeticky náročnou imunitní reakci," uvádí Tronsonová.

Například horečka zabraňuje množení virů a bakterií a současně aktivuje imunitní systém a zvyšuje jeho účinnost. Její projev navíc přispívá k tomu, že se nakažený člověk izoluje od ostatních (lidově řečeno, chce se vyležet), což může pomoci snížit šíření viru.

Specializovaný imunitní systém však hraje v mozku také řadu dalších rolí. "Nedávno se přišlo na to, že neuroimunitní buňky, nacházející se v tzv. synapsích neboli neuronových spojích mezi mozkovými buňkami, jsou nezbytné pro normální tvorbu paměti," píše Tronsonová. "Bohužel to také umožňuje nemocem jako COVID-19 vyvolat jak akutní neurologické příznaky, tak dlouhodobé problémy v mozku."

Při nemoci a zánětu se totiž specializované imunitní buňky v mozku aktivují, začnou chrlit obrovské množství zánětlivých signálů a změní způsob, jakým komunikují s neurony.

Například pro jeden typ buněk, konkrétně mikroglie, tedy malé buňky účastnící se imunitních dějů v nervové soustavě, to znamená, že změní svůj tvar a přemění se v mobilní buňky, které obklopují potenciální patogeny. Bohužel se však přitom také ničí neuronální spoje, které jsou mimořádně důležité pro zachování paměti.

Jiný typ neuroimunní buňky, zvaný astrocyt, se při aktivaci v důsledku nemoci obvykle ovine kolem spojů mezi neurony, kde se zbavuje zánětlivých signálů, čímž účinně brání změnám ve spojích neuronů ukládajících vzpomínky.

COVID-19 je z hlediska paměti rizikový

A právě nemoc COVID-19 patří podle Tronsonové k těm, jež vyvolávají masivní signalizaci zánětu, čímž mohou lidské vnímání zasáhnout jednak krátkodobě (v podobě deliria), jednak mají potenciál vyvolat dlouhodobé změny v paměti, vnímání a schopnosti udržet pozornost. Zvyšují také riziko demence a výskytu Alzheimerovy nemoci během stárnutí.

Podle neuroložky se tato potenciální souvislost mezi nemocí COVID-19 a dlouhodobým poškozením paměti zakládá na pozorování projevů jiných nemocí. Například hodně pacientů, kteří přežili infarkt nebo bypass, uvádělo, že se jejich schopnost vnímat a udržet pozornost zhoršila a dále zhoršovala během stárnutí. Další nemocí s podobnými projevy byla sepse, tedy selhání organismu v důsledku zánětu. Za rizikový faktor pro vznik demence se dnes považuje i mírný zánět, včetně chronického stresu.

"V naší vlastní laboratoři jsme s kolegy zjistili, že i bez bakteriální či virové infekce vede spuštění signalizace zánětu během krátké doby k dlouhodobým změnám neuronálních funkcí v těch částech mozku, které souvisejí s pamětí a jejími poruchami,"" píše Tronsonová.

Riziko by měla snížit prevence a léčba. "Velmi zajímavý je nový výzkum, který naznačuje, že běžné vakcíny, včetně vakcín proti chřipce a zápalu plic, mohou snížit riziko výskytu Alzheimerovy choroby. Také léčiva, jež potlačují imunitní aktivaci a zánětlivý stav, by mohla potenciálně snížit dopad zánětu na mozek - a tato léčiva najdeme i mezi několika novými léčebnými přípravky zabírajícími na nemoc COVID-19. Rozhodující je pokračovat ve studiu dopadů této nemoci na zranitelnost mozku vůči pozdější demenci, poruchám vnímání či soustředění. Toto studium může vědcům poskytnout nový pohled na roli zánětů v celoživotním oslabování mozkových funkcí, souvisejícím s věkem, a pomoci při vývoji účinnějších strategií prevence a léčby," uzavírá neuroložka.