Nevratné změny v mozku. U covidu je i riziko ztráty paměti, tvrdí nová studie
Virus SARS-CoV-2 má podle nové studie negativní dopad také na mozek. Přímá virová infekce mozkové tkáně může mimo jiné spustit chronický únavový syndrom (tzv. myalgickou encefalomyelitidu) nebo autoimunitní onemocnění zvané Guillainův–Barrého syndrom. Přibývající indicie však naznačují, že mozek ovlivňuje i nepřímé působení viru, které může vyvolat přetrvávající neurologické změny.
Řada pacientů trpících nemocí COVID-19, vyvolanou novým typem koronaviru, vykazuje příznaky neorologického onemocnění, od ztráty čichu až po delirium a zvýšené riziko cévní mozkové příhody. Podle neuroložky Natalie C. Tronsonové z Michiganské univerzity navíc může přispět k trvalejším neurologickým změnám.
Tronsonová se specializuje na způsob tvorby vzpomínek, na roli imunitních buněk v mozku a na to, za nemoc a imunitní reakce na ni může trvale narušit paměť a jak. Ve své nové studii, zveřejněné v The Conservation, se pokusila zjistit, zda může v souvislosti s COVID-19 docházet v budoucnu k častějším případům demence, výpadků paměti a poklesu kognitivních schopností.
Jde o imunitní reakci
"Řadu příznaků připisovaných infekci ve skutečnosti vyvolává imunitní odpověď organismu. Rýmu při nachlazení nezpůsobuje virus, ale reakce imunitního systému na něj. Také pocit nevolnosti, únavu a horečku nespouští sama nákaza, ale aktivace specializovaných imunitních buněk v mozku, zvaných neuroimunitní buňky. Tyto změny v mozku, jakkoli jsou pro každodenní život nepříjemné, jsou v reálu velice prospěšné, protože umožňují organismu odpočinek a sebrání sil na energeticky náročnou imunitní reakci," uvádí Tronsonová.
Například horečka zabraňuje množení virů a bakterií a současně aktivuje imunitní systém a zvyšuje jeho účinnost. Její projev navíc přispívá k tomu, že se nakažený člověk izoluje od ostatních (lidově řečeno, chce se vyležet), což může pomoci snížit šíření viru.
Specializovaný imunitní systém však hraje v mozku také řadu dalších rolí. "Nedávno se přišlo na to, že neuroimunitní buňky, nacházející se v tzv. synapsích neboli neuronových spojích mezi mozkovými buňkami, jsou nezbytné pro normální tvorbu paměti," píše Tronsonová. "Bohužel to také umožňuje nemocem jako COVID-19 vyvolat jak akutní neurologické příznaky, tak dlouhodobé problémy v mozku."
Při nemoci a zánětu se totiž specializované imunitní buňky v mozku aktivují, začnou chrlit obrovské množství zánětlivých signálů a změní způsob, jakým komunikují s neurony.
Například pro jeden typ buněk, konkrétně mikroglie, tedy malé buňky účastnící se imunitních dějů v nervové soustavě, to znamená, že změní svůj tvar a přemění se v mobilní buňky, které obklopují potenciální patogeny. Bohužel se však přitom také ničí neuronální spoje, které jsou mimořádně důležité pro zachování paměti.
Jiný typ neuroimunní buňky, zvaný astrocyt, se při aktivaci v důsledku nemoci obvykle ovine kolem spojů mezi neurony, kde se zbavuje zánětlivých signálů, čímž účinně brání změnám ve spojích neuronů ukládajících vzpomínky.
COVID-19 je z hlediska paměti rizikový
A právě nemoc COVID-19 patří podle Tronsonové k těm, jež vyvolávají masivní signalizaci zánětu, čímž mohou lidské vnímání zasáhnout jednak krátkodobě (v podobě deliria), jednak mají potenciál vyvolat dlouhodobé změny v paměti, vnímání a schopnosti udržet pozornost. Zvyšují také riziko demence a výskytu Alzheimerovy nemoci během stárnutí.
Podle neuroložky se tato potenciální souvislost mezi nemocí COVID-19 a dlouhodobým poškozením paměti zakládá na pozorování projevů jiných nemocí. Například hodně pacientů, kteří přežili infarkt nebo bypass, uvádělo, že se jejich schopnost vnímat a udržet pozornost zhoršila a dále zhoršovala během stárnutí. Další nemocí s podobnými projevy byla sepse, tedy selhání organismu v důsledku zánětu. Za rizikový faktor pro vznik demence se dnes považuje i mírný zánět, včetně chronického stresu.
"V naší vlastní laboratoři jsme s kolegy zjistili, že i bez bakteriální či virové infekce vede spuštění signalizace zánětu během krátké doby k dlouhodobým změnám neuronálních funkcí v těch částech mozku, které souvisejí s pamětí a jejími poruchami,"" píše Tronsonová.
Riziko by měla snížit prevence a léčba. "Velmi zajímavý je nový výzkum, který naznačuje, že běžné vakcíny, včetně vakcín proti chřipce a zápalu plic, mohou snížit riziko výskytu Alzheimerovy choroby. Také léčiva, jež potlačují imunitní aktivaci a zánětlivý stav, by mohla potenciálně snížit dopad zánětu na mozek - a tato léčiva najdeme i mezi několika novými léčebnými přípravky zabírajícími na nemoc COVID-19. Rozhodující je pokračovat ve studiu dopadů této nemoci na zranitelnost mozku vůči pozdější demenci, poruchám vnímání či soustředění. Toto studium může vědcům poskytnout nový pohled na roli zánětů v celoživotním oslabování mozkových funkcí, souvisejícím s věkem, a pomoci při vývoji účinnějších strategií prevence a léčby," uzavírá neuroložka.