„Protilátky jsou po třech čtyřech měsících těžko detekovatelné, pokud se ale budeme bavit o paměťové T-buněčné imunitě, která je zodpovědná za dlouhodobou imunitu, určitě přetrvává déle, což jsme dokázali i v našem výzkumu,“ řekla v České televizi vedoucí výzkumu Irena Koutná ze svatoanenské nemocnice.

Právě tyto paměťové buňky jsou vědci schopní detekovat i více než čtvrt roku poté, co člověk nemoc covid-19 prodělá. „Odebíráme od pacientů krev, izolujeme z nich právě paměťové buňky a inkubujeme s kousky viru. Když se pacient s virem už setkal a má dostatek paměťových buněk,“ zmínila Koutná.

Podle vědkyně vůbec nezáleží na tom, jaký průběh nemoci člověk prožil. „Když je průběh nemoci horší, ukazuje se, že u člověka selhala slizniční imunita. O tu bychom měli pečovat nejdříve. Když se virus do těla dostane, pak nastupuje nespecifická imunita, který přechází ve specifickou imunitu,“ podotkla Koutná.