Co to vlastně pneumokok je a jak moc hrozí, že se s ním setkáme? Jedná se o bakterii, která se vyskytuje poměrně běžně. Mezi lidmi je široce rozšířená, a to od kojeneckého věku až po seniorský.

Pneumokokové bakterie běžně osidlují sliznice úst, nosu a hrtanu, přičemž jsou mnohdy zcela bezpříznakové. Na druhou stranu však dokážou způsobit i smrtelné onemocnění, zejména u dětí, seniorů a lidí s oslabenou imunitou.

Široký záběr onemocnění

Pro zmíněné rizikové skupiny je pneumokok nejnebezpečnější, může však postihnout kohokoli. Jeho zákeřnost spočívá v tom, že dokáže vyvolat širokou škálu onemocnění.

Od takových, která nás příliš neděsí, jako jsou záněty středního ucha, horních cest dýchacích a obličejových dutin, až po smrtící infekce, což bývají u malých dětí záněty mozkových blan a u starších osob záněty plic. V případě těžších zánětů mohou následky infekcí u starších lidí vést i k trvalým následkům v podobě postižení plic či srdce.

Invazivní a neinvazivní infekce

Infekce vyvolané pneumokokem se dělí na neinvazivní a invazivní. První zmíněné bývají méně závažné lokální infekce, ani ty však není radno podceňovat. Opakující se záněty v oblasti středního ucha mohou mít za následek i trvalé poruchy sluchu.

„Když pneumokok pronikne i do krve, hovoříme o invazivní pneumokokové infekci. Pneumokoky napadají oslabené imunitní systémy, které na ně ještě nejsou úplně připraveny, což je právě případ kojenců s nedovyvinutou imunitou.

Neinvazivní onemocnění se sice dají léčit pomocí léků proti bolesti a teplotě, ale invazivní už se často bez antibiotické léčby a hospitalizace neobejdou,“ říká MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy.

Riziko narůstá s věkem

„Pneumokok je jedním z častých původců zápalů plic a respiračních infekcí, které vedou k hospitalizacím u seniorů. Příčinou hospitalizace nebo úmrtí může být samotné pneumokokové onemocnění nebo následné stavy a zdravotní poškození.

Výsledky několika studií potvrzují dvakrát až osmkrát vyšší riziko vzniku akutního koronárního syndromu, srdečního selhání nebo výskytu srdečních arytmií po prodělaném pneumokokovém onemocnění,“ podotýká prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Očkování není jedinou prevencí

Tou nejpřirozenější prevencí jakýchkoli chorob zůstává dodržování základní hygieny spolu se správnou životosprávou. Ke zdravému životnímu stylu patří hlavně pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, vyvážená strava a minimalizace stresu.

„Prevencí je také řádná léčba a kompenzace chronických nebo predisponujících onemocnění, jako je například astma nebo imunodeficit. Další vhodnou prevencí je očkování proti pneumokokům, ale i proti chřipce, která oslabí imunitu a otevře dveře pneumokokům, hemofilům a stafylokokům,“ dodává MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN Praha.

Schéma očkování:

Děti jsou od roku 2018 očkovány podle schématu 2 + 1. První dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku, druhá dva měsíce po první dávce a třetí dávka ve věku 11–15 měsíců.

Očkování desetivaletní vakcínou je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Očkování třináctivalentní vakcínou Prevenar 13 je pro děti částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, podmínkou je aplikace všech dávek očkovací látky do 7. měsíce věku dítěte a přeočkování do 15 měsíců věku dítěte. Doplatek je maximálně 518 Kč za 1 dávku.

Dospělým se podává jedna dávka vakcíny. Aplikuje se tenkou jehlou nitrosvalově do deltového svalu na paži.

Kolik to stojí?

Pro děti jsou v ČR dostupné dvě vakcíny:
10valentní (obsahuje 10 sérotypů pneumokoka) je plně hrazenaze zdravotního pojištění.
13valentní Prevenar 13 (obsahuje 13 sérotypů pneumokoka) vyžadujev případě očkování dětí doplatek asi 518 Kč.

Pro dospělé jsou na trhu dostupné dvě vakcíny:
13valentní Prevenar 13. Pro osoby nad 65 let je plně hrazena zezdravotního pojištění.
23valentní vakcína pro děti od 2 let a dospělé.
Cena pro samoplátce je přibližně 1518 Kč.

Kdy očkování odložit

Hana Roháčová
primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce

Odborníci nedoporučují očkování pouze v době, kdy je organismus oslabený akutním horečnatým onemocněním. V případě zdravých jedinců je odpověď na otázku, kdy je očkování nejvhodnější, jednoduchá: je to právě teď.

Platí to i pro seniory trpící nějakou chronickou nemocí, která může průběh infekční choroby, jako je chřipka nebo právě invazivní pneumokokové onemocnění, značně komplikovat.

Nejčastější přenašeči

MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D.
primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava a LF OUPneumokok se nachází běžně v nosohltanu 20 až 40 procent zdravých dětí a 5 až 10 procent zdravých dospělých. V kolektivech se ale vyskytuje až u 60 procent batolat, a to včetně kmenů rezistentních k penicilinu.

Nedá se říct, že si imunitní systém vždycky poradí, infekci totiž vyvolá nejčastěji nově získaný sérotyp. Možnost nakažení je jak od nemocných jedinců, tak od zdravých nosičů.

Proočkovanost pacientů nad 65+:
V letech 2010–2017 bylo v ČR naočkovaných 8,6 % seniorů.
V letech 2010–2018 bylo v ČR naočkovaných 13,7 % seniorů.