Více pohybu, pestrá strava, méně cigaret a naopak více zdravých tuků. I tak mohou vypadat opatření, která usnadňují léčbu nemocí srdečního selhání. Ne všichni nemocní je však dodržují. „Více než polovina lidí, kterým lékař doporučil změnu režimu při léčbě nemoci, ji až na občasné zaváhání dodržuje, každý pátý ji ale často poruší,“ komentuje Jan Tuček ze STEM/MARK výsledky aktuálního průzkumu.

Spor o genetiku

Celá jedna pětina si přitom myslí, že na dodržování pokynů ohledně životního stylu přitom až tak nezáleží. Rozhodující roli podle ní mají genetické predispozice, tedy rodové předpoklady.

Podle lékaře Vladimíra Tuky ze II. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) se však pletou. „Genetika dělá jen jednu pětinu celkového rizika,“ říká. Ale i tu je podle něj při dodržování pokynů ohledně stravování či pohybu zlepšit.

Významnější roli při vzniku kardiovaskulárních chorob mají jiné faktory. Mezi možné příčiny patří například infarkt myokardu, který mnozí kvůli podobným příznakům s nemocemi srdečního selhání zaměňují, zánět srdečního svalu či dlouhodobě zvýšený tlak. Mezi rizikové faktory pak patří kouření, obezita nadměrná konzumace alkoholu, stres či onemocnění typu cukrovky.

„Užívání předepsaných léků dle pokynů lékaře je velmi důležité, tím to ale nekončí. Pacient by se měl na své léčbě aktivně podílet, kupříkladu u chronického srdečního selhání se bez dodržování režimových opatření neobejdeme,“ dodává i Jan Bělohlávek, vedoucí lékař Centra srdečního selhání II. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Rizikoví čtyřicátníci

Nemocemi srdečního selhání podle něj v současnosti přibližně 230 tisíc Čechů a předpokládá se, že dalších 200 tisíc není prozatím diagnostikováno. Tisíce lidí ročně pak na ně podle Bělohlávka zemřou, ale přesný počet se kvůli nedokonalým statistikám těžko odhaduje.

Mezi rizikové skupiny pak patří například lidé starší čtyřiceti let. „Ale v ordinacích vidíme v poslední době častěji, že se objevují mladí lidé s infarkty, a z nich se rekrutují i pacienti se srdečními selháními,“ říká Bělohlávek.

A jak by měli lidé nemocem srdečního selhání vedle zdravého životního stylu lidé předcházet? Například pravidelným měřením tlaku a pulsu, sledování váhy, obvodu břicha a otoků dolních končetin. Počínající nemoc se totiž může projevit i razantním zvýšením hmotnosti či častým močením.