Nejpravděpodobnější verzí je podle něj ta, že si někdo dal k večeři nakaženou kobru – a to aniž by si ji předtím dostatečně tepelně upravil.

„Nebo že si před jejím uvařením neumyl dobře ruce, na kterých měl sekrety z tohoto hada,“ popisuje profesor Prymula. Divoká zvířata včetně plazů a netopýrů jsou totiž v Číně vyhledávanou pochoutkou. A to hlavně pro bohaté.

Léčbu zatím nemáme

Pak už jen stačilo, aby vir zmutoval do takové podoby, ve které se dokáže přenášet z člověka na člověka. A začal se mezi lidmi šířit. „To dělá velmi zdatně. Podle některých zpráv se od jednoho nemocného nakazilo v čínské nemocnici dokonce čtrnáct zdravotníků,“ pokračuje Prymula.

Štěstí proto je, že na rozdíl od SARS je tento vir poměrně neškodný. Alespoň prozatím. Ve vážné plicní onemocnění se vyvine jen asi v pětině případů. „Úmrtnost se uvádí kolem dvou procent,“ doplňuje vakcinolog. Bratranec zvaný SARS přitom dokázal zabít dokonce desetinu nakažených pacientů.

„Léčba prozatím neexistuje, koronavirus je bohužel velmi rezistentní na jakoukoliv terapii,“ říká Prymula. Zatímco při pandemii chřipky by mohli lékaři použít virostatika, u tohoto onemocnění by byli bezradní. Prozatím nemají ani žádné očkování. Oficiální čínská média nicméně uvedla, že už se jim podařilo úspěšně izolovat první kmen viru a vyvíjejí proto vakcínu.

České obyvatelstvo ale může být podle Prymuly prozatím klidné, rozšíření koronaviru na naše území je jen málo pravděpodobné. „Navíc pokud už by se něco takového stalo, jsme připravení. Máme pandemický plán i plán pro biologické hrozby,“ uklidňuje Roman Prymula.