Diabetická dieta

Mezi nejčastější zdravotní diety patří ta, kterou by měli držet lidé trpící cukrovkou. Podle nejnovějších dat trpí touto nemocí přes milion Čechů, navíc 9 z 10 diabetiků 2. typu má nadváhu či obezitu. Diabetolog pacientovi doporučí omezovat zejména cukry, jednoduché sacharidy a sacharidy s vysokým glykemickým indexem.

Omezit koblihy, sušenky, chipsy či slazené limonády by ale neměli pouze lidé s diagnostikovanou cukrovkou, ale i ti ostatní. Do jídelníčku byste měli co nejvíce zařadit syrovou i tepelně upravovanou zeleninu, která může nahradit i klasické přílohy ve formě knedlíků či těstovin. Přidejte také houby, ořechy a maso, které je bohatým zdrojem bílkovin.

Americká diabetologická asociace dokonce v loňském roce vydala nové doporučení týkající se životního stylu diabetika, kde hovoří o výhodách nízkosacharidové diety. Ta je podle nich jednou z možností stravování osob s cukrovkou 2. typu. Řada studií totiž prokázala, že u pacientů s prediabetem nebo s diabetem 2. typu, kteří dodržovali nízkosacharidovou stravu, došlo ke zlepšení výsledků glykémie a lipidů už během jednoho roku.

Nízkocholesterolová dieta

Už ve škole se učíme, že cholesterol se dělí na „hodný“ (HDL) a „zlý“ (LDL). Pro lidské tělo jsou nepostradatelné obě formy, ale měly by být v rovnováze. Nejvíce cholesterolu si navíc tělo vytvoří samo v játrech. Je-li vaše strava vyvážená a neobsahuje vysoký podíl průmyslově zpracovaných jídel, nemusíte se bát.

Pravdou ale je, že vysoký cholesterol dnes trápí čím dál více Čechů a je jedním z nejrizikovějších faktorů kardiovaskulárních onemocnění, které jsou na prvním místě v příčinách úmrtí u nás. „Cholesterol je sám o sobě číselná hodnota, která může být vyšší. Pokud chceme přesně vědět, jak na tom člověk metabolicky je, musíme znát nejen jeho BMI, ale i hodnoty HDL a LDL. Z toho nám vyjde, zda může být člověk ohrožen. Pak je jedním z prvních opatření, které doporučujeme, změna stravovacího režimu s omezením potravin, které mají vysoký podíl cholesterolu,“ říká praktický lékař Josef Štolfa.

Podle něj je vhodné omezit nasycené mastné kyseliny, které jsou obsaženy v uzeninách, tučném mase a tučných mléčných výrobcích, zejména másle. To má daleko větší potenciál tvořit tukové zásoby a zvyšovat cholesterol než například vepřové sádlo. Při nízkocholesterolové dietě byste měli do stravy zařadit více rostlinných olejů (řepkový, olivový, lněný), ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, libové maso a ryby (zdroj omega-3 mastných kyselin).

Naopak byste se měli vyhýbat tučnému masu a mléčným výrobkům, jako jsou šlehačka, smetana, tučné sýry či máslo, ale také uzeninám a sladkostem. Lékař Štolfa přiznává, že pro většinu pacientů je nejhorší omezovat se právě v jídle: „Sice je úprava stravy a více pohybu moje první rada, ale řada lidí přijde za měsíc, za dva, a řekne, že toho nejsou schopni, ať jim dám radši tablety.“

Znáte Pegan dietu:

Existují ovšem i případy, kdy se lidé chtějí za všech okolností lékům vyhnout. „Lékařka mi před rokem řekla, že mám vysokou hladinu cholesterolu a je nezbytné nasadit léky, že jídlem se nic nevyřeší. Tak jsem se rozhodla, že než je začnu brát, zkusím změnit jídelníček. Až budu 100% vědět, že mi to nepomohlo, pak s klidným svědomím budu léky brát. Po třech měsících byla lékařka nadšená, že je cholesterol v normě, a já jsem přiznala, že léky zatím neberu. Omezila jsem ve stravě maso a mléčné výrobky, naučila se v kuchyni více využívat zeleninu a obiloviny a nemůžu si to vynachválit. Léky nepotřebuji,“ popisuje svou zkušenost čtyřicetiletá Alžběta.

Dieta při dně

O této nemoci nemusíte dlouho vědět, protože se zpočátku nijak neprojevuje. Postupně ale ukáže svou sílu při bolesti a otoku kloubů. Napadá především palce u nohy, ale i klouby ruky či kolena. Bolesti trvají několik dnů, pak zmizí a za pár měsíců se zase vracejí. Tato „nemoc králů“ postihuje především muže nad čtyřicet let a ženy po menopauze. Může za ni genetika, ale také špatný pitný režim a strava, kterou si způsobujeme nejeden zdravotní problém.

Dnu totiž často „doprovází“ vysoký cholesterol, cukrovka a obezita. Za tuto nemoc také může nadměrné pití alkoholu a holdování červenému masu, vnitřnostem, paštikám a dalším potravinám s vysokým obsahem purinů.

Při onemocnění je základem léčby dlouhodobá speciální dieta, která zabrání tomu, aby se tvořily další krystalky v kloubech. Zásadní je omezit potraviny jako jsou maso, masové vývary, uzeniny, kakao, čokoláda, chřest, houby, fazole a hrách.

Vyvolat záchvat dny mohou i ty, které puriny neobsahují, zejména alkohol, káva a černý čaj. Brání totiž vylučování kyseliny močové z těla. Aby tělu nechyběly bílkoviny, zařaďte do jídelníčku alespoň dvakrát týdně libové maso, které ale uvařte, zapomeňte na smažení a pečení. Také si dopřejte vejce a mléčné výrobky, jako je například tvaroh. Podle některých studií na nemoc pomáhají třešně.

Dieta při intoleranci laktózy

Někdo mléčné potraviny odmítá, někdo na ně nedá dopustit. Co když ale nejste schopni mléko strávit? Jedná se o tzv. intoleranci laktózy (nesnášenlivost mléčného cukru) z důvodu nedostatku či úplné absence enzymu laktázy, která ve střevě laktózu štěpí. Může jít však i o alergii na bílkovinu kravského mléka, tedy nepřiměřenou reakci imunitního systému. „V obou případech je potřeba ze stravy kravské mléko a mléčné výrobky úplně vyloučit. V případě alergie většinou nepomáhá ani náhrada kozím či jiným mlékem,“ upozorňuje nutriční terapeutka Věra Boháčová.

Příznaky intolerance na laktózuZdroj: Deník

Jestliže problém se strávením mléka zjistíte u dítěte, měli byste složení jídelníčku začít řešit co nejdříve. Zjistit si, jaké potraviny jsou zakázané a v jakých se alergen může vyskytovat, číst složení na obalech. Je třeba také zajistit, aby dítě prospívalo, což sleduje praktický dětský lékař, případně specialista, s dietou vám pak může pomoci nutriční terapeut.

Kvalitní bílkoviny, které získáváme z mléka, můžete nahradit z jiných živočišných zdrojů, jako jsou vejce nebo maso. Problematický může být však příjem vápníku, který můžeme získat z ostatních živočišných zdrojů jen zčásti. Je proto důležité zařazovat v dostatečném množství  na vápník bohaté potraviny rostlinného původu, mezi ně patří mák, sezamové semínko, mandle či květák. Vzhledem k jeho horší vstřebatelnosti (v porovnání s živočišnými zdroji) může být podle Věry Boháčové ale dostatečný příjem, zejména v dětském věku, problematický.

Příklady dalších zdravotních diet

Jaterní dieta – pro lidi, kteří trpí zánětem (hepatitida) nebo cirhózou jater. Zásadní je vynechání tučných jídel, jako jsou hranolky, máslo, bůček, vepřové maso, majonéza, uzeniny a alkohol. Naopak si dopřejte libové maso, dušenou šunku, mléčné výrobky, olivový olej a samozřejmě ovoce.

Neslaná dieta – vhodná pro pacienty s chorobami srdce a cév a pro všechny, u nichž dochází k zadržování tekutin. Zakázaná je samozřejmě sůl, nakládaná zelenina, mořské ryby, solené maso, uzeniny, sýry, sójová omáčka, brambůrky či slané pečivo. Jezte zejména ovoce a zeleninu, libové maso, jogurty, tvaroh, rýži, brambory nebo těstoviny.

Nízkobílkovinná dieta – doporučována pacientům s nemocnými ledvinami a jejím cílem je snížit bílkoviny na polovinu běžné dávky. Vhodné je jíst libové maso (například drůbeží, kuřecí či krůtí, ale v polovičních dávkách) a sladkovodní ryby, opečené brambory nebo rýži. U této diety je důležité omezit sůl, pálivé koření a alkohol.

Dieta s omezením tuků – podává se při zánětu žlučníku a slinivky břišní a má být složena z potravin, které při sníženém obsahu tuků mají i snížený obsah cholesterolu. Zakázány jsou vnitřnosti, zrající, plísňové a tučné sýry, smetana, slanina, přepálené tuky, tučná a smažená jídla, vaječný žloutek maximálně 1x denně. Doporučuje se jídla dusit nebo vařit. Mezi dovolená jídla patří libové maso (hovězí zadní, vepřová kýta, vepřová panenka, telecí, jehněčí, kuře a krůta bez kůže, králík), zakysané mléčné výrobky (podmáslí, kefírové mléko), mrkev, celer, petržel.