Plačící žena vypověděla, že se 6. září opila a přivedla si domů dva muže, kteří ji okradli. Když z bytu odešli, popadla kolem 17. hodiny nůž a údajně odešla požádat o pomoc svého známého, u kterého toho času pobýval šestašedesátiletý bezdomovec P. B.

Když u domu zazvonila, přišel jí P. B. otevřít, ona ho bodla a odešla. „Nevím, proč jsem to udělala, nic jsem proti němu neměla a nechtěla jsem mu ublížit,“ tvrdila obžalovaná. Zraněný muž skončil v nemocnici s bodnou ranou v hrudníku, která porušila i plicní lalok.

Poškozený se před soudním senátem choval velmi netradičně a zjevně měl už něco vypito. „Víte co, dejte pokoj jí i mně a půjdeme domů,“ navrhl hned v úvodu. Vypověděl, že šel obžalované Ester otevřít a posílal ji domů, ale ona ho bodla.

Při dalším jednání ho obhájkyně musela napomenout.

Ještě pak řekl, že na policii zkolaboval a byl odvezen do nemocnice a tím své vystoupení ukončil. „Dejte mi pokoj, mám žízeň a jdu na pivo,“ dal překvapenému senátu svéráznou radu. Přítel obžalované jen potvrdil, že P. B. odešel otevřít zvonící Ester a vrátil se popíchaný. Proto ho odvedl na policii.

Připustil, že oba byli v té době rovněž už dost podnapilí..

Policista konstatoval, že obžalovanou našel v bytě opilou, ležící na posteli s nožem v ruce, a soudní znalec ji označil za ženu závislou na alkoholu, trpící smíšenou poruchou osobnosti. Její ovládací a rozpoznávací schopnosti byly v době činu vlivem alkoholu částečně sníženy. Vzhledem k opakované neúspěšné léčbě označil další léčení za zbytečné.

Obžalovaná argumentovala svými špatnými životními podmínkami . „Vy jen píšete, ale vůbec nechápete, co chci říci,“ řekla soudci a soudního znalce obvinila z podjatosti. Na kontě má už devět přestupků, hlavně proti občanskému soužití, a dva tresty za ublížení na zdraví a útok proti veřejnému činiteli.

Soudce vzal v potaz její doznání a lítost i použití nože jako nebezpečné zbraně. Poslal ji na dva roky do věznice s dozorem. Státní zástupce verdikt akceptoval a obžalovaná si vzala lhůtu na rozmyšlenou.