Dopustit se jich měl letos na jaře v Raduni, kde měl opakovaně znectít poštovní úřednici, a dokonce ji označit za zlodějku. Místního policistu měl zase označit za zkorumpovaného činitele, zneužívajícího své postavení.

Obžalovaný vedl při své nadmíru hlasité výpovědi monolog, ve kterém se soudce jen málokdy dostal ke slovu. Z projevu sršely emoce tak intenzivně, že často nebylo vůbec jasné, o čem je vlastně řeč.

Přiznal, že poštovní úřednici veřejně označil za zlodějku, protože mu prý zapřela a ukradla diktafon, který si u ní měl den předtím zapomenout. Tvrdil, že přístroj na poštu přinesl, aby si nahrál její výmluvy, a jak byl rozčilený, nechal ho prý ležet na poštovní chodbě.

Dalších urážek pošťačky se podle svých slov už nedopustil. O policistovi podle obžaloby roznášel, že jezdí vozem opilý, že bere úplatky, že neoprávněně podniká a že zneužívá služební vůz. Popřel, že by dotyčného označil za zkorumpovaného, ale trval na tom, že má vážné podezření o jeho jízdě v opilosti a že mu také dluží peníze.

Z chování Václava S. bylo zřejmé, že se v podobné situaci neocitl poprvé. Pasoval se do role člověka, který dělá lidem ve svém okolí jen dobro, kdežto oni na něm neustále páchají křivdy všeho druhu.

„Obžalobu jsem nikdy nebral vážně, protože je to jen na mě nakydané a všechno je zinscenované,“ hřímal na soudce.

V rozvášněné řeči pak vytahoval na světlo světa tajemné estébáky, z mobilu blíže nespecifikované vzkazy údajně výše postavených osobností a nit suchou nenechal ani na justici. Klubíčko, upletené z pravdy i fikcí bude soud v odročeném hlavním jednání dál rozmotávat výslechem navržených svědků.