Vše začalo 25. července 2010, kdy kolem jeho domu v Píšti procházeli tři lidé se dvěma štěňaty. Tříměsíční křepelák vběhl do neoploceného dvora a neurvalý vlastník pozemku ho za to odměnil ranami železnou tyčí. Pak si došel pro pušku, kterou měl jako myslivec legálně a na veřejné cestě mimo svůj pozemek zastřelil roční štěně loveckého teriéra.

Tvrdil, že mu psíci roztrhali slepice. Doložit to však nemohl, protože žádný ze svědků nikde žádnou roztrhanou slepici neviděl. Jedinými zmasakrovanými zvířaty byla evidentně malá štěňata. Jedno leželo mrtvé a druhé majitel odvezl k veterináři.

Ten v hlavním líčení konstatoval, že mu poškozený přinesl vrávorající štěňátko ve špatném psychickém stavu. Po prohlídce si ho nechal den na pozorování a dával mu utišující léky. Druhý den ho předal majiteli. Vypověděl, že kosti zůstaly celé, ale naštípnutou chrupavku na přední noze vyloučit nemohl, protože není na rentgenu vidět. Připustil i možnost poranění hlavy.

Policista vypověděl, že ani při důkladné prohlídce místa žádnou roztrhanou nebo jinak poškozenou slepici neviděl. Viděl jen zastřeleného psíka, ležícího na cestě mimo pozemek obžalovaného. To je v rozporu s tvrzením obžalovaného, že na něj pes chtěl zaútočit a že střelba byla sebeobranou. Potvrzuje to výpověď přímých účastníků, že pes pobíhal v křoví na veřejné cestě a na přivolání se k nim vracel.

Štěňata jim nepatřila, jen si s nimi vyšli na procházku. Jeden z přítomných proto utíkal pro oba jejich majitele. „Doběhl jsem na místo a našel jsem ho tam ležet mrtvého. Byl to strašný pohled. Vůbec jsem nevěděl, jak to řeknu doma,“ vypověděl u prvního hlavního líčení majitel zastřeleného psíka stále ještě rozechvělým hlasem.

Obžalovaný hned po činu zmizel neznámo kam a dům v Píšti už údajně prodal. Někteří obyvatelé Píště tvrdí, že se vrátil do Ameriky a jiní, že pobývá v Praze. Může být kdekoliv, protože má českou národnost, americké občanství a pochází ze Slovenska. Soudce ho však chce vyslechnout dřív, než bude soudní řízení vedeno proti uprchlému.

Současný pobyt se pokouší zjistit přes jeho právníka a hlavní líčení je zatím odročeno.

Jitka Hrušková

Byla za vším nevraživost mezi myslivci?

Střelec Jiří Mrázek i majitel psa Karel Meisel, který v červenci loňského roku ale incidentu nebyl osobně přítomný, se znají. Oba jsou myslivci. Známá je ale i vzájemná nevraživost Jiřího Mrázka a místních myslivců všeobecně. Podle Mrázků údajně proto, že místní nedokáží spolknout fakt, že rodina získala v restituci poměrně velkou část honitby a usedlost, na které hospodaří.

Na druhou stranu ale ani místní myslivci nenechají na Mrázkovi nit suchou. Je to prý zákeřný a mstivý člověk. Sám Mrázek na to řekl, že ví, že je vznětlivé povahy, ale nikdy prý nikomu z místních vědomě neublížil. „Nechápu, jak může někdo zastřelit psa, navíc ještě loveckého, což je zakázáno zákonem. To štěně je hloupé, a pokud tady ty slepice volně běhaly, tak je jasné, že je bude honit,“ řekl bezprostředně po události Karel Meisel, hospodář místního mysliveckého spolku.

Naši otázku, zda za vším nemohou být právě rozpory mezi Mrázkem a ostatními myslivci, ale nijak nekomentoval. V souvislosti s postřelením psa pak policisté šetřili i další záležitost, a to fyzické napadení redaktorů Novy. Muž totiž zaútočil nejprve na reportérku, které vytrhl a zahodil mikrofon, a vzápětí i na kameramana. Údajně proto, že nerespektovali jeho přání, aby opustili soukromý pozemek rodiny a policie je odmítla vyvést.

Martin Kůs