Třicet osm korun zas není tak moc. Jenže pak vám možná začne v hlavě vrtat. Kam vlastně ty moje peníze jdou? Přesně takto uvažoval náš redakční kolega Jan Suchomel z Olomouckého deníku. A rozhodl se, že to zjistí.
Oslovil proto občanské sdružení Pomozte zpátky a projevil zájem o prodávání. To už ale věděl, že sdružení je registrováno teprve od 3. června letošního roku a že bylo zapsáno do registru právnických osob, jedna z činností je prodej drobných předmětů. Ale také to, že Krajský úřad v Olomouci v případě občanského sdružení Pomozte zpátky žádnou sbírku nepovolil.
Redaktor se představil jako student, který shání přivýdělek. Chtěl si domluvit schůzku a získat informace. Po úvodních otázkách položil zlomovou otázku - jestli je pravda, že výtěžek jde na dobročinné účely. „Ano, výtěžek jde na nízkoprahové centrum Rachot v Šumperku,“ tvrdil mladý muž. Kolega se pro jistotu zeptal, jestli to náhodou není podvod. Po chvíli mlčení se mu dostalo odpovědi, že určitě ne.
Také dostal možnost prodávat v Opavě, Ostravě nebo přímo Šumperku. Když ale chtěl vědět více o pracovních podmínkách a přečíst si smlouvu, nastal zádrhel. „Ona se stala taková prekérka. Smlouvy nám došly a razítko má jeden pán v Ostravě,“ reagoval mladík. Jediný doklad, který mu ukázal, bylo potvrzení o registraci sdružení do rejstříku ministerstva vnitra. Pro založení sdružení však stačí pár podpisů a založit ho může v podstatě kdokoli.
Později si kolega dal schůzku přímo se členy sdružení Pomozte zpátky. „Když jsem se pokusil zjistit, pro jaký konkrétní projekt je výtěžek z prodeje určený, působili na mne velmi nevěrohodně. Evidentně to sami nevěděli a ani nepředložili žádné doklady o povolení ke sbírce či prodeji,“ komentoval schůzku. Nicméně pochopil, že prodej je dobrý byznys.
Magnetky se prodávají za 38 korun. Osm korun dostane prodejce z ulice z každého prodaného kusu. Pokud jich prodá více než padesát, má za kus deset korun. Výrobní cena magnetky je přibližně tři koruny. Asi šestnáct korun jde na další náklady spojené se sdružením, například na účetní, cestovní náklady nebo platy výše postavených. Kdo si vytvoří svůj tým, dostává také část vydělaných peněz od nich.
Trocha matematiky: 10 + 16 + 3 = 29. Dvacet devět korun bez provizí vedoucím prodejců a bez daně, kterou samozřejmě také musí odvést. Pokud vůbec jde zbytek opravdu na charitu, moc už toho nezbývá. Sbírka pro jejich zařízení byla překvapením i pro samotné provozovatele centra Rachot.
„O žádném takovém projektu, který by se týkal nízkoprahového klubu Rachot, nevíme. Žádné smlouvy jsme se zmíněným sdružením neuzavírali a ani s nikým nejednali,“ uvedla Jana Pavlíčková z obecně prospěšné společnosti Pontis, pod kterou klub pro děti a mládež Rachot spadá.
A tak na konci minulého týdne podal ředitel společnosti Pontis Miroslav Adámek trestní oznámení na policii. „Věc považujeme za závažnou, pokud někdo vybírá peníze a zaštiťuje se naším nízkoprahovým klubem Rachot. To je zcela nepřípustné,“ uvedl Adámek.
