Svědomí by devětadvacetiletý recidivista měl zpytovat deset měsíců ve věznici s ostrahou. Potrestaný byl za to, že letos v únoru jako řidič vozu vzal v Ostravě stopaře T. P. a v Opavě mu sebral mobil.

Podle obžaloby se přitom měl na poškozeném dopustit i fyzického násilí, takže byl žalován pro loupež. Mobil potom obžalovaný prodal v zastavárně. Svou vinu do poslední chvíle popíral a výpověď poškozeného označil za výmysl.

Mobil sebral mladíkovi, který je zjevně psychicky slabší typ, připomínající velké dítě. Dětství prožil v dětském domově a nyní bydlí v bruntálském domě na půl cesty. Při výpovědi v hlavním líčení byl evidentně vystresovaný a chvílemi odmítal spolupracovat. Svědek, který ho plačícího našel u silnice na Bruntál, vypověděl, že viděl na jeho noze a tváři stopy po úderu, a proto ho odvezl do Krnova na policii.

Vedoucí domu na půl cesty označil poškozeného za velmi důvěřivého člověka, který nemá ve zvyku lhát, a s jeho názorem se ztotožnila i soudní znalkyně. Uvedla, že T. P. má nižší schopnost orientace, je sociálně i emočně nevyzrálý a nedokáže čelit rafinovanějšímu tlaku. K jeho typickým vlastnostem patří zvýšená manipulativnost a bezbřehá naivita.

Pro lhavost není podle jejího zjištění dostatečně intelektuálně vybaven. Konstatovala, že T. P. lpí právě na svém mobilu, a proto reagoval tak, že si toho obžalovaný mohl všimnout a mobil mu vrátit.

Lékařská zpráva potvrdila, že poškozený měl oteklé ucho s modřinou a odřenou nohu. Předchozích osm záznamů z různých soudů ve Vojvodíkově rejstříku trestů bylo za krádež, výtržnictví, ublížení na zdraví a za vydírání.

Vzhledem k tomu, že přetrvávaly pochybnosti o způsobu, jakým obžalovaný k mobilu přišel i o fyzickém průběhu celého incidentu, byla původní obžaloba z loupeže překvalifikována na krádež. Obžalovanému přitížil nedostatek polehčujících okolností i řada předchozích trestů, které na něj zcela evidentně výchovně nepůsobily. Vojvodík i státní zástupce si vzali lhůtu na rozmyšlenou.