Stecker byl uznán vinným z trestného činu podvodu. Deníku to řekl mluvčí okresního soudu Alexandr Dadam. Rozsudek zatím není pravomocný.

Dluh

Stecker dluží bezmála třem desítkám zdravotnických zařízení přes 141 tisíc korun. Kromě toho čelil žalobě i v dalších téměř sedmdesáti případech, které se týkaly neuhrazených regulačních poplatků. Zde jej ale soud zprostil obžaloby. Během procesu se totiž neprokázalo, že by chtěl zneužít lékařskou péči, neboť byl skutečně nemocný. Dluh za regulační péči ve výši přibližně sedmdesát tisíc korun mu ale zůstává a nemocnice jej mohou vymáhat v rámci civilních řízení.

Jako doma

Podle obžaloby se Stecker od roku 2007 do závěru předloňského roku nechával hospitalizovat v různých zdravotnických zařízeních. V nemocnicích byl jako doma a strávil zde většinu této doby. Rekord činil 327 dnů během jediného roku. Ve chvíli, kdy opustil jedno zdravotnické zařízení, vydal se okamžitě do dalšího, kde tvrdil, že jej postihly náhlé problémy. O svých předchozích pobytech a vyšetřeních pomlčel.

Státní zástupce i znalci konstatovali, že chtěl tímto způsobem řešit svou životní situaci. Byl přesvědčen o tom, že se o něj v předdůchodovém i důchodovém věku musí postarat stát. Řešením měly být pobyty v nemocnici, kde požadoval nadstandardní péči. „Chtěl docílit luxusní podmínky pro život," konstatoval znalec Petr Šišák s tím, že Stecker je podle něj člověk, který dokáže výborně manipulovat se svým okolím. Pro dosažení svého cíle byl ochoten podstoupit i velmi náročná, bolestivá, a dokonce i zdraví ohrožující vyšetření.

Syndromy

Znalec u Steckera zjistil syndrom Barona Prášila – tedy bájné lhavosti. Odborníci v této souvislosti hovořili také o takzvaném Münchhausenovu syndromu. Ten je charakteristický zveličováním zdravotních potíží, které mohou vyústit až v touhu po nemocničním opečovávání.

Ze znaleckých posudků vyplývá, že Stecker skutečně trpí nemocemi srdce, průdušek a páteře. Je ale pravděpodobné, že své problémy přeháněl, aby docílil hospitalizace.

Hlavní líčení Stecker absolvoval na zdravotnickém lůžku, na kterém jej vězeňská eskorta zadním vchodem přivážela do soudní síně.

Rozsudek není pravomocný. Státní zástupce i obžalovaný, kterému hrozilo až pět let vězení, si ponechali lhůtu k vyjádření. Pokud se někdo z nich odvolá, bude se případem zabývat Krajský soud v Ostravě.