O případu, který se odehrál minulou středu, jsme vás průběžně informovali.

V pondělí dopoledne jsme postřeleného muže navštívili v opavské nemocnici. „Chtěl bych zase zpátky svůj klidný život. Prioritou pro mě je, ať se prokáže, že jsem to neudělal. Klidně půjdu i na detektor lži,“ zdůraznil naší redakci na jednom z pokojů traumatologie opavské nemocnice čtyřiadvacetiletý Tomáš Sopúch.

Táhli mě pryč

Vyprávěl také, jak se všechno v osudný den, tedy uplynulou středu, odehrálo. „K pohřebnímu autu na opavském hřbitově přišel syn zesnulého a vytáhl na mě zbraň. Řekl mi, že mám vylézt z auta a další muž mi nasadil pouta. V první chvíli mi blesklo hlavou, že to jsou policisté,“ vzpomíná Sopúch.

Pak ho podle jeho slov táhli pryč a nakonec mu prostřelili obě nohy. Přesto se mu podle jeho slov podařilo utéct a schovat se.

Volali mi den před střelbou

Jak se zmínil, den předtím mu volala dcera mrtvého, aby jí vrátil ukradené peníze. „Šel jsem tedy na policii, kde mi řekli, že mám dvě možnosti. Buď ji udat, nebo počkat, jak se to vyvine. Říkal jsem si, že se třeba ty peníze najdou.

Pak mi ale volal syn mrtvého a já jsem šel znovu na policii,“ řekl. Vše tedy policisté podle něj věděli ještě před tím, než došlo k onomu incidentu.

Zničila mi život

Dcera mrtvého mu prý zničila život. „Obvinila mě před mým šéfem, že jsem ukradl peníze jejich mrtvému otci. Prohlašuje o mně, že jsem byl ve vězení, že denně prohrávám na automatech a že mám dluhy. Nic z toho ale není pravda,“ zdůraznil zraněný muž se slovy, že své zraněné nohy neřeší.

„Mám špatnou psychiku. Budu se bránit, chci prokázat, že jsem to neudělal,“ dodal. Nakonec uvedl, že má rodinu a malou dcerku. „Bojím se, že půjdou ke mně domů. Nechápu, proč to řešili takto a nenechali to na policii,“ doplnil.

Lucie Orbanová

Muž: Takové neviňátko to není

Naši redakci oslovil o víkendu muž, který se představil, nicméně si přeje zůstat v anonymitě. Dotyčný reaguje na slova Lenky Burdové, která je sestrou muže, jenž měl po Tomáši Sopúchovi střílet. Opavanka Lenka Burdová v tisku opakovaně uvádí, že její bratr střílel nešťastnou náhodou a že nechápe, jak se to mohlo stát.

Dotyčný však píše: „Nevím, jaké smýšlení má o svém bratrovi, ale takové neviňátko není. Jen se zkuste poptat, jaký je jeho vztah k výherním automatům. A co se týká pistole, se kterou postřelil pracovníka pohřební služby, tak paní Lenka uvedla, že šlo o malou pistoli, se kterou neměl v úmyslu nikomu ublížit.

Ta pistole byla složena ze dvou různých pistolí a měla dva plné zásobníky. Jednalo se o pistoli ČZ 85. Proti pohřebákovi šli minimálně dvě střely v době, kdy byl spoutaný na zemi. Kdyby jej šel jen postrašit, určitě by si neopatřoval takovouto zbraň, včetně pouzdra na opasek“.

K odcizeným penězům v bytě mrtvého pak uvádí, že zcela jistě byla na místě při ohledání těla zemřelého přítomna rovněž rodina.

„Kdo zemřelého otce objevil? Jak to že peníze neobjevil lékař při ohledání zemřelého? Kdy hlásili na policii odcizení peněz z bytu? A po jaké době od nahlášení odcizení peněz se bratr vydal konat spravedlnost?“

Pisatel tvrdí, že nemá nic společného ani s rodinou, ani se zaměstnáním postřeleného.