„Volali mi asi dvakrát a vydávali se za pracovníky banky, u níž mám shodou okolností kreditní kartu,“ popisuje čtyřicátník Karel z Prahy.

Telefonující útočníci prý potřebovali probrat nějaké důležité věci spojené se službami banky a požadovali po něm pro ověření napřed datum narození a bydliště, pak i rodné číslo a číslo občanského průkazu.

Šmejdi v době koronakrize „útočí“ na seniory. Nabízejí jim prášek proti covidu

„Odmítl jsem jim posledně dva žádané údaje sdělit s tím, že nemám jistotu, že jsou těmi, za koho se vydávají. Navíc je banka má z doby, kdy jsem si u nich žádal o kartu,“ říká Karel. Když dále naléhali, požadoval pro změnu on po nich pro ověření aspoň poslední dvojčíslí z rodného čísla. „Poté, co oboje odmítli se slovy, že to nemohou do telefonu prozrazovat, jsem zavěsil,“ dodává Karel.

Důsledné varování

A to bylo jeho štěstí. Podvody s falešnými telefonáty, které se odborně nazývají vishing, jsou totiž v poslední době tak časté, že před nimi své klienty varovala řada finančních ústavů.

Podle České bankovní asociace (ČBA) falešné telefonáty probíhají tak, že lidem volá v neobvyklý čas útočník vydávající se za bankéře a s pomocí osobních údajů, které o nich získal například z ukradených databází či sociálních sítí, si získá jejich důvěru. Lidé pak snadno uvěří, že jejich účet byl napaden, a jediné, co jejich prostředky „zachrání“, je jejich přesun na účet, který jim falešný bankéř sdělí.

„Klient banky pak může přijít o veškeré prostředky, a než si svou chybu uvědomí a kontaktuje banku či policii, jsou již peníze nenávratně pryč,“ komentuje Petr Barák, který v ČBA vede komisi pro bankovní a finanční bezpečnost.

Lovec šmejdů Zbyněk Prousek
Lovec šmejdů Zbyněk Prousek: Dřív lidi oblbovali v sálech, teď hlavně na papíře

„Z pohledu kybernetické bezpečnosti jsou lidé nejslabším článkem a často naletí útočníkovi na špek,“ potvrzuje účinnost telefonátů i Michal Merta z Cyber Fusion Centra. 

Nejčastěji se podle něj objevují útoky s předem připraveným scénářem. Ten už dopředu počítá s různými námitkami.

Pin nikdy nevydávat

Lidé by proto měli při podobných telefonátech zbystřit, a to nejpozději v okamžiku, kdy po nich bude volající požadovat přihlašovací údaje k účtu či číslo karty a PIN k ní. Ty totiž finanční ústavy po klientech nikdy nevyžadují. Nejlepší je pak zavěsit a kontaktovat svou banku.