Ceny obilí kvůli válce skokově rostou. Zásoby máme, uklidňují pekaři

Konflikt bude mít podle ministerstva zemědělství dopad na mezinárodní ceny obilovin, olejnin i živočišných produktů. „Vedle toho dopadne i na ceny průmyslových hnojiv,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Po ruské agresi na Ukrajinu již ceny obilnin na burzách rychle vystřelily až o 30 procent. „Růst je nebývale strmý. V porovnání s jarem 2021 jsou ceny pšenice na burzách o 50 procent vyšší, s jarem 2020 jsou vyšší téměř o sto procent,“ uvedl Josef Soukup z České zemědělské univerzity v Praze.

Josef Soukup: Válka ukazuje, jak důležitá je půda a potravinová soběstačnost

Zemědělská půda, vesměs kvalitní černozem, pokrývá 70 procent území Ukrajiny. „Nejproduktivnější zemědělská půda se nachází ve východní oblasti, kde jsou nyní vojenské konflikty,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal. Pokud farmáři přijdou o svá pole a úrodu, mohlo by to podle něj mít nedozírné mezinárodní dopady. „Ukrajinská pšenice hraje značnou roli u velké části obyvatel některých částí Afriky a Asie,“ vysvětlil. Pokud nebude Evropa chtít země třetího světa nechat hladovět, bude se z ní do nich muset pšenice vyvážet ve větším množství.

Česko samo ale nedostatkem obilí ohroženo nebude. I my totiž patříme k jeho exportérům. Ročně se v České republice vyprodukuje asi osm milionů tun obilovin, domácí spotřeba z toho „spolkne“ jen pět milionů tun. Z Ukrajiny se do Česka dováží například med nebo vejce, ve větší míře však ukrajinské suroviny využívají potravináři v Polsku.

Ani dostatek surovin z domácích zdrojů však Čechy před zdražením potravin asi neochrání. „Tím, že se sníží produkce, bude to působit na globální, světové ceny, které půjdou nahoru, a to bude nepřímo ovlivňovat i ceny v České republice,“ vysvětlil agrární analytik Petr Havel.

Na aktuální mezinárodní situaci mohou rychle zareagovat čeští zemědělci. Očekávaná vyšší poptávka po obilovinách a olejninách způsobí to, že jimi ještě na jaře budou nahrazovat kupříkladu mák, jehož výrazným odbytištěm bylo Rusko. Tam by jej ale nyní mohli jen těžko vyvézt, natož za něj vzhledem k novým sankcím dostat také zaplaceno.

Prázdná místa mohou zaplnit uprchlíci

Růstu ceny surovin se obávají zejména pekaři, jejichž vstupy již koncem loňského roku výrazně zdražily také kvůli rostoucí ceně energií. „Nebojíme se, že nebude chleba, ale bude dražší,“ prohlásil Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů.

Řada pekáren, které jsou na energie velmi náročné, má sice stále fixovanou cenu plynu, některým již zdražuje o desítky procent až dvojnásobně. Nejhůř jsou na tom, ty, jež si nasmlouvaly takzvané spotové ceny, které vycházejí z okamžité ceny na burze, jež skokově vzrostla. „Slyšel jsem o katastrofických případech, kdy pekárna ještě v říjnu platila 200 tisíc korun, ale v listopadu jí přišla faktura na 2,5 milionu,“ uvedl Hlavatý. Nyní se pekaři navíc bojí, že obilí zdraží víc, než dosud čekali.

Padesát korun za litr? Ceny benzínu a nafty míří k rekordu, ušetřit ale lze

Naopak méně než dosud je trápí strach z nedostatku pracovníků. Pekárny totiž často zaměstnávají zahraniční pracovníky, zejména právě z Ukrajiny. Dvě třetiny z nich bývají ženy. „Počítáme s tím, že při obrovském počtu uprchlíků, zejména žen, prázdná místa snáze zaplníme,“ dodal Hlavatý.

Zdroj: DeníkAgrární komora, která zastupuje velké zemědělce, chce, aby stát do budoucna přehodnotil svůj přístup k zemědělství, zejména chystané ekologické projekty a omezování použití přípravků na ochranu rostlin. „To všechno bude znamenat propad produkce, který si teď Evropa nemůže dovolit,“ tvrdí Doležal.

„Jestli něco rusko-ukrajinská krize ukázala, tak je to potřeba bavit se o obranyschopnosti naší země a také o její schopnosti zajistit svým obyvatelům potraviny a energie. Ekologickou trávu nebo remízky nelze ani jíst, ani jimi nelze nahradit fosilní paliva,“ dodal.