A zatímco lidé si opráší schované destilační kolony v garážích a po sklepech, některé palírny zamíří do propadliště dějin. Důvodem jsou stále vysoké ceny za energii. „U mnohých palíren končí fixace. A v tom momentě se jim už nevyplatí pálit a seknou s tím. Navýšené ceny totiž budou neúnosné pro ně i pro zákazníky,“ dodal Gottwald.

Pálenice Zdeňka Halíka v Boršicích u Blatnice - Ilustrační foto
Ovoce je méně, energie zdražují. Domácí pálenka se proto stává luxusem

Destiláty, které pochází z domácí černé výroby, představují podle dat Celní správy asi desetinu trhu. Boj proti nelegálním pálenicím je však velmi složitý a ročně se takto podaří odhalit jen jednotky případů. Žádný zákon totiž neudává povinnost, aby celní úřady evidovaly „černé palírny“. „Pokud vlastní činností, či na základě podnětu zvenčí zjistíme, že dochází k porušení zákona o lihu, evidujeme událost, doměříme chybějící daň a zahájíme správní řízení,“ uvedla tisková mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

I když lidem, kteří doma pálí načerno, hrozí pokuta až do výše půl milionu korun, jsou zatím celníci k domácím samovýrobcům pálenky shovívaví. „Za poslední čtyři roky jsme ve 14 případech udělili pokuty v celkové výši 70,5 tisíc korun. Od začátku letošního roku jsme evidovali tři případy, kdy nejvyšší pokuta byla 30 tisíc korun,“ dodala Prudičová.

V České republice je nyní na 450 palíren, z nich 80 patří do Unie destilatérů
Chcete levnější kořalku? Přineste si vlastní dřevo, radí pálenice

Naposledy se celníkům podařilo odhalit černou palírnu v polovině srpna. Pomohla jim však náhoda. Destilační zařízení bylo ukryto v hospodářském stavení v obci Dolní Bečva na Vsetínsku. Při výrobě domácí pálenky však došlo k detonaci a následnému požáru budovy. Na místo tak dorazili nejenom hasiči, ale později i celníci. „Na místě bylo nalezeno větší množství ohořelých a zničených nádob se zbytky znehodnoceného žitného kvasu. Vzhledem k množství a velikosti nalezených nádob lze předpokládat, že se jednalo o nelegální palírnu značného rozsahu,“ uvedli celníci. 

Jde o život

Pokuta, která za domácí černé pálení hrozí, není však jedinou újmou, která na člověka může číhat. U případu výbuchu nelegální pálenice na Vsetínsku byl její majitel popálen na 40 procentech těla. Nezkušený páleničář ale především může lidi otrávit metanolem. „U pálenky vyrobené svépomocí v domácích podmínkách hrozí, že součástí destilátu může být metanol a další látky jako vyšší alkoholy, aldehydy a estery a organické kyseliny,“ upozornil František Malíř z katedry biologie Přírodovědné fakulty Univerzity Hradec Králové. 

Pokud se metanol dostane do organismu, přeměňuje se na formaldehyd a kyselinu mravenčí a rozvíjí se takzvaná metabolická acidóza. Ta může skončit kómatem či dokonce smrtí po selhání dýchání. Známé jsou i případy oslepnutí.

Záběry z 2. dílu třetí série Případů 1. oddělení
Případy 1. oddělení: Muž otrávil ženu metanolem, scenáristy to inspirovalo

„Vysoké hladiny kyseliny mravenčí poškozují centrální nervový systém, a dále buňky sítnice, protože se hromadí v sítnici a v očním nervu. To má za následek poruchu vidění, kdy dochází k rozšířeným zornicím, nejasnému vidění a končí i trvalou slepotou, která se může vyvinout přibližně do dvou dnů již po dávce sedm až 15 mililitru metanolu,“ dodal Malíř.

K akutní otravě dochází podle Malíře po bezpříznakovém období do 24 hodin. Při požití metanolu i etanolu (lihu) současně však mohou být příznaky otravy oddáleny či dokonce potlačeny.

Smutné výročí 

Letos na podzim navíc uplynulo deset let od doby, kdy v Havířově zemřel na otravu jedovatým alkoholem dvaašedesátiletý muž a vypukla takzvaná metanolová aféra. Zemřelo během ní v následujících dnech a týdnech téměř 50 lidí.

Za hlavního výrobce jedovatého alkoholu soud označil Radka Březinu ze Zlínska, kterého poslal v roce 2017 na 13 let do vězení.

Historie černého pálení

Že vynalézavost našich předků při domácím pálení nikdy neznala a nezná mezí, se mohou lidé stále přesvědčit v Muzeu lidových pálenic ve Vlčnově na Uherskohradišťsku. Kromě klasických „kolon“ zde lidé uvidí, že k výrobě pálenky se dala využít třeba stará pračka či koupelnová kamna. „Největší rozmach domácích palíren je třeba hledat v první třetině 19. století, kdy byl roku 1835 vydán dekret, který umožňoval za specifických podmínek a na určitém území vypálit 56 litrů pálenky osvobozené od jakékoli daně,“ uvedla etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová. Háček však byl v tom, že bylo třeba pálit z vlastního ovoce a na vlastním pozemku. Proto se začaly masově pořizovat často mobilní pálenice. „Toto bylo v prvních desetiletích 20. století postupně zpřísňováno a nakonec daňová úleva zcela zanikla. Domácí pálení se tak dostalo zcela mimo zákon,“ dodala Kondrová.