Zvláště v období letních dovolených rodiče či prarodiče hrdě sdílejí fotografie z pobytu u moře či na chalupě se svými malými ratolestmi. Na pláži či u zahradního bazénu často bývají nahé. Jejich milující blízcí snímky přesto nahrávají do veřejných nechráněných alb nebo na sociální sítě bez upraveného soukromí. Fotky z rodinného archivu pak v lepším případě uvidí zcela cizí lidé, v tom horším doputují na pornografické stránky nebo pedofilní fóra.

Nebezpečný fenomén, kdy rodiče sdílí na internetu informace o dětech, má název sharenting. Výraz vznikl kombinací anglických slov sharing, tedy sdílení, a parenting, rodičovství.

Odborníci zvláště starší generaci těžko vysvětlují, že vytvořit takové nezamčené album je mnohem horší, než kdyby obrázky svých nahých vnoučat oblepili celé město. Vidět je totiž mohou statisíce lidí. I když lidé pak takový nevhodný obsah smažou, fotografie už mohou dávno ve stovkách kopií kolovat sítí.

A nebezpečné nejsou jen nahé fotografie. „Nutno podotknout, že pro děti může představovat riziko už pouhé sdílení jejich obličeje,“ upozornila analytička portálu Evropa v datech Alexandra Cholevová. Poslední dobou totiž podle ní přibývá případů, kdy umělá inteligence vytvořila dětskou pornografii z volně dostupných fotek obličejů.

Po závadném obsahu jdou hotlinky

Procházením internetového obsahu a mazáním či nahlašováním nelegálního materiálu, jenž se velmi často týká právě sexuálního zneužívání dětí, se zabývá přes padesát organizací ze čtyřicítky zemí světa, které jsou sdružené do mezinárodní asociace INHOPE a provozují takzvané internetové horké linky. Vytvářejí seznam závadných adres a poskytují ho provozovatelům internetového připojení či sociálních sítí. Ti pak mají uživatelům přístup k těmto stránkám blokovat.

Podle portálu Evropa v datech jen britská horká linka Internet Watch Foundation loni evidovala téměř 400 tisíc případů a více než 270 tisíc závadných webových stránek. Znamenalo to nárůst o pět procent oproti roku 2022.

Analytička Cholevová Deníku popsala, že hotlinky zpravidla závadný obsah samy vyhledávají a také o něm přijímají hlášení. Následně hodnotí, zda je škodlivý. Při dalším postupu spolupracují s mezinárodní asociací hotlinek, ale také s policií či Interpolem.

Na dotaz, zda se v jejich hledáčku teoreticky může ocitnout i babička s albem nahého vnoučete, Cholevová odpověděla: „Ne, právě tím, že se obsah analyzuje, babičky či maminky se tam nedostanou. Ale fotka jejich nahých dětí u bazénku se v hledáčku ocitnout může.“

Materiál mohou organizace odstranit či zablokovat. „Samotné šíření, pokud materiál nebyl pořízen za účelem dětské pornografie, však nelze postihnout,“ upozornila také Cholevová.

Mluvčí policie Jakub Vinčálek vysvětlil, že nahé fotky dětí, které původně nemají sexuální povahu, nelze kvalifikovat jako dětskou pornografii. Proto je i další nakládání a šíření těchto fotografií velmi těžko postižitelné.

Česko bojuje i osvětou

K organizacím bojujícím proti závadnému internetovému obsahu patří i české sdružení CZ.NIC, jež spravuje národní doménu .cz. Od roku 2017 provozuje hotlinku Stoponline.cz, jež se věnuje nahlašování a odstraňování závadného obsahu na internetu. Jen loni přijala 3700 hlášení.

Exkluzivní články, které jinde nenajdete. Přečíst si je můžete pohromadě ZDE.

Ve světovém srovnání si Česko nevede špatně. Smutným premiantem je jednoznačně Nizozemí, kde organizace Internet Watch Foundation zaznamenala jen během roku 2023 přes 90 tisíc nahlášených internetových adres s podezřením na sdílení dětské pornografie. U druhých Spojených států amerických šlo „jen“ o 40 tisíc takových stránek, Česko je až na 25. místě se 105 nahlášenými adresami. Pro zajímavost, na sousedním Slovensku britští analytici našli přes 11 tisíc takových stránek.

Podle portálu Evropa v datech je dobrý český výsledek způsobený propracovanou prevencí a velkým množstvím osvětových programů na školách. Naopak nizozemská vysoká čísla dle něj souvisí s místními velmi liberálními zákony.