Laparoskopická operace žlučníku patří společně s odstraněním slepého střeva k nejčastějším chirurgickým zákrokům v zemi. Lékaři svým pacientům tvrdí, že se jedná o běžný zákrok, kterého se nemusíte přehnaně obávat.

Šéf chirurgie Městské nemocnice Ostrava Tomáš Mrázek„Rozhodně bych se ale ohradil proti zlidověnému tvrzení laické veřejnosti, že se jedná o banalitu pro chirurgické učně,“ uvedl v rozhovoru pro Deník primář Chirurgické kliniky Městské nemocnice Ostrava Tomáš Mrázek (na snímku).

Můžete prozradit, jak se v posledních letech změnily metody operace žlučníku?
Operace žlučníku patří k průkopnickým laparoskopickým zákrokům. K této revoluci v chirurgii došlo u nás počátkem devadesátých let minulého století. Od té doby patří právě odstranění žlučníku k nejdominantnějším miniinvazivním výkonům u nás i ve světě.

Jak dlouho trvá doba léčení, respektive pracovní neschopnost pacienta?
V běžných případech jsou pacienti v pořádku do dvou až tří týdnů po operaci. Vše ale záleží na mnoha konkrétních faktorech, jako jsou věk, celkový zdravotní stav, přidružené choroby, akutnost a pokročilost potíží a místní nález při operaci. Těch faktorů je celá řada.

K jakým komplikacím může u tohoto chirurgického zákroku dojít?
Kromě obecných časných i pozdních pooperačních komplikací, které nelze nikdy vyloučit u jakýchkoliv operačních zákroků, to jsou krvácení a komplikace s hojením rány nebo možnost poranění žlučových cest. I tyto komplikace ale mají svoje řešení.

Pokud byste byl sám pacient, podle jakých ukazatelů byste si vybíral nemocnici?
Odpovím bez jakýchkoliv příkras. Podle operatéra a bezpečnosti celkové anestezie. Vše ostatní je také důležité, ale o něco méně. Jakékoliv další ukazatele v tomto ohledu v českém zdravotnictví jsou natolik heterogenní, že jejich vypovídací hodnota je nízká.

Operace žlučníku je, stejně jako třeba slepého střeva, brána širokou veřejností jako zcela běžný a jednoduchý chirurgický zákrok. Co si o tom myslíte?
Dlouhodobě zastávám názor, že se někde v pocitu vnímání našeho zdravotnictví stala chyba. To platí i pro operace žlučníku nebo slepého střeva. Každý zákrok provedený hladce a elegantně vyoperovaným zručným chirurgem vypadá běžně a jednoduše. V tom je ta krása. Horší je, když přijdou komplikace. Platí to o žlučníku i slepém střevu, operaci plotýnky i porodu. Nic není, ostatně jako v běžném životě, bez rizika.

Propíchnuté střevo

Do špitálu přijela kvůli banální operaci žlučníku. Nakonec šlo ale pětačtyřicetileté Zuzaně o holý život. Lékaři jí totiž stěnu orgánu při vytahování kamenů nechtěně propíchli.

„Musela proto rychle znovuna sál. Odvezli ji v obrovských bolestech celou zelenou. Bylo to doslova za pět minut dvanáct – když ji otevřeli, zjistili, že má břišní dutinu plnou žluči,“ vypráví měsíc starý příběh manžel pacientky a současně známý český bavič Václav Upír Krejčí.

Podobnou zkušenost by si ze špitálu nemělo odnést více než jedno procento pacientů, tvrdí chirurg Luděk Hána z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, která vzešla ze srovnání Deníku jako jedna z nejlepších v zemi.

Laparoskopická operace žlučníku podle něj není příliš složitý výkon. Lékařům obvykle nezabere víc než pětačtyřicet minut a na břiše během něj vzniknou jen čtyři drobné ranky. Nic víc.

„Závažné komplikace, mezi něž patří třeba silné krvácení do dutiny břišní nebo poranění stěny střeva, by měly být opravdu jen velmi vzácné,“ říká Hána.

Ostatně v nemocnici, ve které sám pracuje, řeší lékaři jakékoliv nenadálé události skutečně jen velmi zřídka – komplikace postihnou něco málo přes zmíněné jedno procento pacientů.

Nemocní v pražských Střešovicích se také poměrně rychle uzdravují – na lůžku stráví v průměru jen tři dny.
Jenomže v dalších špitálech je situace o poznání horší. Alespoň podle dat za rok 2016, které zdravotním pojišťovnám poskytly samotné české a moravské nemocnice a které nyní dala dohromady Kancelář zdravotního pojištění.

Špitály by měly léčit přibližně stejně

Z údajů mimo jiné vyplývá, že jsou i špitály, kde se potká s nějakou zdravotní komplikací dokonce každý třetí pacient. Většinou jde o menší zařízení, kde si nechá žlučník odoperovat jen omezený počet lidí. Většina nemocnic pak vykazuje kolem tří procent problémů. Liší se také počet dnů strávených na lůžku.

To je podle oslovených odborníků alarmující. Nemocnice by měly mít výsledky přibližně stejné – ať už jde o nenadálé příhody při výkonu, nebo o délku hospitalizace.

Pokračování článku čtěte na Deník Klubu:

Co se dozvíte dále?

  • Jak kvalitní péči poskytují konkrétní nemocnice ve vašem okolí?
  • Kde vám nejlépe odoperují žlučník? A kde se naopak pacienti potýkají s nejvíce komplikacemi?
  • Zjistíte na unikátních mapách Deníku se 116 nemocnicemi.