Nyní už chodí do kanceláře pořád a vyhovují jí to. „Ne, že by mě práce z domova stresovala, děti zatím nemám a žiju sama. Měla jsem ale pocit, že zvlčím, když jsem ještě v deset pracovala nenamalovaná a v županu,“ řekla Deníku.

Dvaapadesátiletý IT specialista David ze středních Čech to cítil opačně. Když jeho firma vyhlásila home office, vyhovovalo mu to. „Jsem introvert a na práci se potřebuji soustředit. Když něco lidi potřebovali, zavolali nebo napsali. Zvykl jsem si natolik, že jsem se se zaměstnavatelem domluvil, a i nyní pracuju část týdne z domova,“ řekl Deníku.

Sněmovna v úterý schválila poskytnutí mimořádného příspěvku ve výši pět tisíc korun na každé nezletilé dítě, a to včetně potomků, kteří se narodí do konce letošního roku.
Jednorázový příspěvek na dítě: Kdo může požádat o pět tisíc, jaká jsou kritéria

Lidí jako je David přitom není málo. Pracovat z domova – ideálně dva až tři dny týdně  - si totiž podle nového průzkumu největší tuzemské personální společnosti ManpowerGroup přeje větší část českých zaměstnanců. Generální ředitelka této  agentury Jaroslava Rezlerová ale upozornila, že při home office musí zaměstnanec umět s ostatními spolupracovat na dálku. „To je těžší než ve společné kanceláři,“ řekla. Zaměstnavatelé proto podle ní hledí i na to, zda to podřízení svedou.

Jak uvedla psycholožka Kristýna Czuczor z online poradny Mojra.cz, home office vyhovuje spíš manželským párům než mladým lidem. „Ti v práci hledají i sociální kontakty. Záleží také na tom, co kdo dělá mimo pracovní dobu. Jestli čas tráví i s jinými lidmi, nebo je práce jediným zdrojem jeho sociálního kontaktu,“ řekla Deníku. Určitou dávku sociálního kontaktu podle ní potřebuje každý. Liší se jen míra.

K duševní pohodě při práci z domova přispívá podle odborníků i fungující technika. Když je totiž člověk daleko od firemních ajťáků, „zaseknutý“ počítač se stává peklem. Nutné je ale i to, aby bezproblémové připojení uměli ve firmě využít k pružné spolupráci. „Důležitá je pravidelná komunikace s kolegy. A také nastavený denní režim a pracovní rytmus,“ uvedl pro Deník Josef Pavlis, personální ředitel společnosti Algotech.

Nápor na ženy

V době lockdownu práci z domova podle psycholožky snášeli líp muži. „Ženy k ní totiž často musely zvládat i péči o děti a domácnost,“ řekla Czuczor. Smazala se jim hranice mezi soukromým a pracovním životem, protože během práce si odskočily do vedlejšího pokoje za dítětem nebo do kuchyně připravit oběd.

Na důstojný plat v Česku nedosáhne ani polovina lidí. Podle výzkumníků těžko přežívají především lidé v insolvenci a exekucích.
Pracují do úmoru, přesto tak tak vyjdou. Důstojný plat nemá ani polovina Čechů

To, jak kdo home office tehdy přijímal, záleželo i na osobnosti daného člověka. „Nebo na tom, z jaké dálky normálně do práce dojíždí a kolik času případně ušetřil,“ řekla psycholožka. S tím, že těžké to bylo pro šéfy mající na starosti tým lidí, kteří byli ze dne na den nuceni změnit styl vedení. V některých firmách si každopádně home office osvojili, byť už není tak striktní.

Z aktuálního průzkumu, který realizovala agentura Ipsos pro společnost Sodexo Benefity, vyplývá, že částečnou práci z domova svým zaměstnancům umožňuje téměř 74 procent zaměstnavatelů. Třiačtyřiceti procentům zaměstnanců – kupříkladu řidičům, prodavačkám, pracovníkům v průmyslu či v logistice – ji ale povaha jejich profese neumožňuje. Převažují mezi nimi lidé nad padesát let.