Snížením počtu policistů o zhruba tři tisíce se Česko přiblíží zemím jako Švédsko, Nizozemí či Německo. Zároveň se vrátí na úroveň let 2012 až 2014, které nebyly z hlediska kriminality o tolik odlišné od dneška. Těmito argumenty hájí poradci z Národní ekonomické rady státu (NERV) svůj návrh na personální redukci v policejním sboru. „Odhadovaný výnos (úspora – pozn. redakce) je kolem tří miliard korun, pokud by se braly v úvahu i výsluhy,“ vypočítali předkladatelé.

Ministr financí Zbyněk Stanjura a jeho předchůdkyně Alena Schillerová na jednání v Poslanecké sněmovně.
Velký přehled: Kde všude chce vláda ušetřit sedmdesát miliard korun

Podle Global Peace Indexu za rok 2022 je Česká republika osmou nejbezpečnější zemí na světě. „Zároveň ale dle dlouhodobých statistik nelze v případě České republiky najít jakoukoliv přímou souvislost mezi počtem policistů a vnímanou či skutečnou mírou bezpečí a kriminalitou v zemi,“ stojí také v návrhu.

Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve naznačil, že vláda nebude snižovat počty policistů jen kvůli tomu, aby zajistila snížení výdajů státního rozpočtu. „Logika tohoto konkrétního návrhu, jak ho předložila Národní ekonomická rada vlády, vychází ze srovnání počtu policistů na počet obyvatel,“ komentoval Fiala.

Pravidelné debaty s prezidentem Petrem Pavlem na Deník.czPravidelné debaty s prezidentem Petrem Pavlem na Deník.czZdroj: Deník

Chce to analýzu, navrhuje ekonomka

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská to vnímá jako politické rozhodování, nikoliv ekonomické. „Je vhodné udělat podrobnou analýzu, nakolik bezpečnost souvisí s celkovým výrazně vysokým počtem policistů,“ komentovala pro Deník s tím, že má pochopení s vytížeností policistů v minulých letech. To souviselo s jejich pomocí při „nestandardních“ úkolech – během covidové pandemie, při tornádu či loni na hranicích kvůli syrské migrační vlně.

Policisté redukci stavů odmítají. K letošnímu březnu bylo ve službě 39 629 příslušníků, nejméně za osm let. Podle mluvčího policejního prezidia Jozefa Bocána se řady policistů už tak zeštíhlují, poměr nově přijatých příslušníků a těch, kteří sbor opustili, byl záporný. „Meziročně ubylo 720 policistů, naše počty se po několika letech dostaly výrazněji pod hranici čtyřiceti tisíc sloužících příslušníků. Systemizovaných služebních míst máme nyní 46 164,“ upřesnil Bocán.

Podle něj se v řadě regionů aktuálně potýkají s chybějícími policisty. „Lokalitami nejvíce zasaženými nedostatkem personálu jsou především území hlavního města Prahy, Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Ústecký kraj,“ vyjmenoval mluvčí.

I v dalších částech Česka se snižování počtu mužů zákona brání. „V Jihomoravském kraji si to neumíme představit. V současnosti na území chybí 330 policistů. Jsme na hraně toho, abychom nemuseli některé činnosti utlumovat. Personální podstav trvá na útvarech zajišťujících základní výkon služby, jako u pořádkové, dopravní či cizinecké policie. Další snižování stavů by bylo na úkor bezpečnosti,“ ohradil se šéf policie na jihu Moravy Leoš Tržil.

Mezi nejvážnější bude patřit rychlá jízda, vjetí na železniční přejezd či jízda pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek
Nový bodový systém pro řidiče je o něco blíže: Jaké hlavní změny přinese

NERV vychází ze statistik, kdy Česko má historicky vyšší počet policistů na sto tisíc obyvatel (376) oproti průměru Evropské unie (332). „Zároveň počet policistů připomíná spíše takzvaný high-policing země typu jižních, jako Kypr, Řecko, Chorvatsko a Malta,“ uvedl ve zprávě.

Jiřina Hofmanová byla u policie asi 25 let, někdejší policejní vyšetřovatelka nakoukla do politiky v hnutí Přísaha, odkud už odešla. „Srovnávat počty policistů v Čechách a jinde pokulhává. V každém státě je jiná situace, fungují jiné složky, mají různé úkoly. Návrh nebezpečně znejišťuje samotné policisty ve sboru,“ namítla.

Vláda chce letos a poté i v dalších letech ročně ušetřit 70 miliard korun. Na čem? Denik.cz vás s jednotlivými navrhovanými škrty i možným zvýšením některých daní seznamuje v rámci seriálu Vládní škrty.

Dobu snižování stavu policistů zažila před více než deseti lety. „Bohužel se to odehrálo bez potřebných odborných analýz. Šlo o politické rozhodnutí, o němž se hlasovalo,“ připomněla.

Podle ní s potíráním drobné kriminality pomáhá, když jsou uniformy v ulicích vidět. Změny ve struktuře policie pak dle Hofmanové mají reflektovat mimo jiné vývoj trestné činnosti. Podle ní policii třeba chybí lidé zaměřující se na kriminalitu v kyberprostoru.

Výslužné: položka za miliardy

Redukci počtu policistů navrženou vládními experty brzy po zveřejnění odmítl i ministr vnitra a místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN). Sbory v jednotlivých krajích chce naopak stabilizovat. Nedávno to sdělil při jednáních o bližší spolupráci ve středních Čechách.

Pro stabilizaci sboru je dle ministra vnitra důležitý například růst tarifních platů u policistů od letošního roku o deset procent, respektive o sedmnáct procent u začínajících policistů, nebo stabilizační příplatek. Rakušan minulý měsíc zdůraznil, že vláda nebude nijak sahat do podoby výsluhového příspěvku, který je motivačním prvkem především pro zkušené policisty.

Podle ekonomky Horské se však diskuze o výslužném má znovu otevřít. Kvůli případné revizi. Jde totiž o nemalý výdaj zatěžující státní rozpočet. „Jde řádově o miliardy korun, tedy s potenciálem velké úspory. Bavme se o tom, zda nedochází k souběhu výsluh s dalšími odměnami, případně jak policistům kompenzovat plnění jejich služby v náročných pozicích,“ doplnila.

V Česku je příliš mnoho obcí, což stojí nemalé peníze. Jejich sloučení v rámci miliardových úspor však stát neplánuje.
Sloučení obcí by Česku ušetřilo deset miliard. Stát to ale nechystá

Zdroj: DeníkLoni brali policisté průměrně necelých 52 tisíc korun. Policejní prezident Martin Vondrášek nedávno vznesl požadavek naopak na zvýšení platů policistů z poměru 130 procent až na 140 procent průměrné mzdy, u civilních zaměstnanců nad 90 procent. Aby sbor zůstal konkurenceschopný na trhu práce. Ministerstvo vnitra nyní připravuje změnu platového ohodnocení policistů.

Podle Vondráška musí zůstat prioritou i nadále nábor nových uchazečů o vstup do služebního poměru. „A také stabilizace již sloužících příslušníků. Tak, abychom byli i nadále schopni zajistit vysoký bezpečnostní standard, na který jsou občané České republiky zvyklí,“ tlumočil mluvčí Bocán.

S vývojem bezpečnostní i personální situace měl policejní prezident aktuálně seznámit Bezpečnostní radu státu, kdy byla prezentována jak prognóza dalšího vývoje, tak možné návrhy řešení. Body jednání podléhají utajení, premiér Fiala tak neupřesnil, čím se rada zabývala.

Policie a bezpečnost

- ČR má historicky vyšší počet policistů na 100 tisíc obyvatel (376) oproti průměru EU (332).

- Podle Global Peace Indexu za rok 2022 je Česká republika osmou nejbezpečnější zemí na světě.

- K letošnímu březnu bylo ve službě 39 629 příslušníků, nejméně za osm let. Pod hranicí čtyřiceti tisíc byl sbor v letech 2012 až 2015. Systemizovaných služebních míst je 46 164.

- Poradci z Národní ekonomické rady vlády navrhli kabinetu v rámci hledání úspor ve státním rozpočtu snížit počet policistů o tři tisícovky. Podle vládních poradců by se tím ušetřily asi tři miliardy korun. Někteří ekonomové by také otevřeli diskuzi o osekání výsluh. Ministr vnitra Vít Rakušan oboje už dřív odmítl.